Dance Of Love [CZ]

16.

Felixe odvezla sanitka

V ten moment jsem padl na kolena se slazami v očích. Nebyl jsem schopen mluvit. Hyunjine? Vnímáš mě? přišel ke mě Minho a položil mi ruce na ramena. J-jak je-je-je... Jine klid. přerušil mě Minho a já začal brečet. Jak se to mohlo stát? Co se stalo? zeptala se Ryujin. Felix chtěl přeskočit hodinu tance a tak šel domu. Jeden z mých žáků byl u doktora a když se vracel viděl Felixe jak ho kousek od školy srazil autobus. odpověděl Minho a já začal brečet ještě více. Jak jste se to dozvěděl? ptala se dál. Ihned mi to zavolal abychom to věděli a dali vědět rodině. odpověděl ji znovu.

Jine, poslouchej mě teď, dobře? promluvil na mě a já zakýval hlavou. Musíš teď jet do nemocnice za Felixem. Bude tě potřebovat. Musíš pomoct jeho rodině. oznámil mi Minho. To nejde. odpověděl jsem mu. Proč ne? Jine musíš tam jít. Aspoň to udělej pro mě. prosil Minho. Já jsem už jenom povzdechl. Jak se tam ale dostanu? autobusem to bude pomalé stejně jako pěšky a auto nemám takže mi to nedávalo rozum. Odvezu tě tam. Ale pojď rychle. Pobídl mě a pomohl mi zvednout se ze země. Ryujin ty jdi na hodinu, ať nemáš absenci. řekl ji v rychlosti Minho a už jsme běželi po schodech na parkoviště.

Po 10 minutách (kvůli provozu tak dlouho) jsme konečně dorazili na parkoviště nemocnice. Vběhl jsem dovnitř a šel k pultu za sestrou. Dobrý den, mohu vám pomoci? optala se s úsměvem. Dobrý den, jdu za Lee Felixem. odpověděl jsem rychle. Sestře ihned úsměv zmizel. Omlouvám se ale pan Lee je ještě na operačním sále. Pokud chcete můžete počkat zde. odpověděla mi s lítostí a ukázala na sedačky. Jakto že je na sále? ptal jsem se nervózně. Na všechno vám odpoví pan doktor. Běžte se teď prosím posadit. pobízela mě sestra. A co rodina, kde je? ptal jsem se dál. Pardon ale nemůžu vám vzdělit bližší informace bez svolení lékaře. Běžte se teď prosím posadit. pobízela mě stále. Ale pře.... Jine to stačí, pojď si sednout. přerušil mě Minho a táhl za ruku k sedačkám. Ale ona mi nechce nic říct. Já potřebuju vědět co je Felixovi. Proč je na sále? Jakto že tu není jeho rodina? Co se sakra děje? začal jsem zase brečet.

Jine to bude dobrý. utěšoval mě Minho. Felix se z toho dostane. Bude v pořádku. utěšoval mě teď v náručí. Dobrý den, mohu vám pomoci. slyšel jsem hlas sestry. Jdeme za Lee Felixem. slyšel jsem promluvit mladíka a hned jsem zvedl hlavu. Omlouvám se ale pan Lee je ještě na sále běžte se posadit támhle. Odpověděla jim stejným tónem jako mě a ukázala na sedačky. 3 mladíci se šli posadit. Odvážil jsem se na ně promluvit. Mohu se vás zeptat? oni se na mě podívali. Ano, ovšem. odpověděl mi jeden z mladíků. Vy jste rodina Felixe? ptal jsem se dál. Ne, jsme jeho kamarádi. A vy jste? ptal se mě. Já jsem Hyunjin, spolubydlící Felixe. Tohle je Minho, náš učitel. představil jsem nás mladíkům. Já jsem Chan, Felixův kamarád z Austrálie od dětství. představil se mi mladík, který se mnou mluvil celou dobu. Já jsem Jeongin, Felixův kamarád od základky. představil se další. Vypadá to že bude nejmladší. A já jsem Jisung, budu s vámi chodit do školy. usmál se kluk který vypadal jako veverka. Bylo to roztomilé.

Minho pov:

Postupem se nám mladíci představovali. A já jsem Jisung, budu s vámi chodit do školy. ihned jsem se otočil. Ten kluk se usmál a vypadal jako malá veverka. Je tak roztomilý. Rád vás poznávám pane učiteli. Podíval se na mě a opět se usmál. Já tebe taky Jisungu ale stačí když mi budeš říkat Minho, to platí i pro vás dva. Sice nejste moji žáci ale jen tak pro informaci. usmál jsem se nazpět.

Hyunjin pov:

Minho mluvil s Jisungem. Ten pohled v jeho očích nešlo přehlédnout, vím že se do něj zabouchl. Chvíli jsme s klukama mluvili. Přerušila nás ale osoba. Dobrý den, vy jste příbuzní pana Lee? když jsem se na tu osobu podíval viděl jsem že je to doktor. Jsme jeho přátelé. Rodina je v letadla na cestě sem. odpověděl Chan. Dobře, chci vám oznámit že pan Lee je úspěšně po operaci. Byl celkem dost zraněný, ale není to zase až tak vážné. Operace trvala dlouho, protože nebyla lehká, ale nakonec jsme ji zvládli. usmál se na nás doktor. A můžeme jít za ním? zeptal jsem se. Pan Lee ještě spí a nevíme kdy se probudí, ale můžete jít do pokoje a čekat až se probudí. Je na pokoji sám takže tam můžete jít zatím všichni. usmál se na nás. Řeknu sestře ať vás tam dovede. opověděl a šel za jednou ze sester.

Tak pokud chcete jít za panem Lee pojďte se mnou prosím. Přišla k nám sestra s úsměvem a všichni jsme šli za ní. Po chvilce cesty jsme se zastavili u pokoje 115. Tak tady prosím. Jenom nebuďte hluční ano? Potom bychom vás tam nemohli nechat. usmála se na nás a mi jenom přikývli. Sestra odešla a Chan otevřel dveře do pokoje. Než jsem stačil vejít dovnitř, chytil mě Minho za zápěstí. Jine já musím zpět do školy. Kdyby si něco potřeboval, ihned mi zavolej jasný? promluvil na mě. Jo, zavolám. Děkuju že si tu se mnou byl. usmál jsem se na něj. Řekli jsme si poslední ahoj a já vešel konečně dovnitř.

Kde je Minho? optal se Jisung. Musel zpátky do školy, ale když budeme něco potřebovat, máme prý zavolat. usmál jsem se na ně. Otočil jsem se směrem k posteli a uviděl na ní Felixe. Chan seděl vedle něj z levé strany celý zdrcený. Ani se mu nedivím. Pravá ruka v sádře. Břicho v obvazech. Očividně ho tam operovali. Jisung s Jeonginem seděli na sedačce. Chan se na mě podíval se smutnýma očima. Chceš si sem sednout? poptal se mě. Pokud dovolíš, tak bych rád. usmál jsem se lehce. On se zvednul a já se posadil na židli. Chytl jsem Felixe za ruku. Druhou rukou jsem ho hladil po obličeji který měl polepený dvěma náplastmi. Asi tam byl poškrábaný. Ach Lixi, co se to s tebou dějě? Zamumlal jsem si pro sebe.

Seděli jsme tam už půl hodiny. Začal zvonit telefon. Ohlédl jsem se a viděl Jisunga jak zvedá hovor. Zalezl do koupelny aby nerušil ostatní. Po chvilce Jisung vylezl z koupelny. Kluci promiňte ale musím jít domů. omlouval se Jisung. V pohodě Jisungu. Chceš odvézt? zeptal se ho Jeongin. Jestli budeš tak hodnej tak jo. usmál se. Tak pojď. vstal ze sedačky Jeongin a i Chan. Já půjdu koupit něco k pití a jídlu. Co chceš Hyunjine? ptal se mě. To je jedno, hlavně ať se to dá jíst a pít. usmál jsem se. On jenom pokývnul hlavou. Všichni tři odešli z pokoje a já zůstal s Felixem sám.

Ach Lixi, co probíhá v té tvé hlavě? Jsem zmatený. Mám o tebe strach. mluvil jsem na něj i když jsem věděl že mě neslyší. Zvedl jsem se a políbil ho na čelo. Stiskl jsem mu pevně ruku, už jsem ji nechtěl pustit. Ani nevíš jak moc tě miluju. Nechci ti ubližovat. Nemám to v úmyslu, ale bohužel se to děje. povzdychl jsem a své čelo jsem opíral o to jeho. Najednou jsem cítil stisk na své ruce. Podíval jsem se na Felixe. Pomalu otevíral oči. Lixi? Lixi slyšíš mě? zavalil jsem ho haldou otázek. Oči už měl otevřené. Podíval se na mě.

Jine? Co se stalo?

Tak a je tu další díl. Musím vám to nějak vynahradit když jsem teď dlouho nepsala. Jak myslíte že se bude vyvíjet stav Felixe? A co vztah mezi Minhem a Jisungem? No.... ještě to bude zajímavé😏 Jenom chci říct že teď pracuju na další knize DANGEROUS EXPERIMENT, která je jak v češtině tak i v angličtině. Snad si ji užijete.

Maky<3