(Oh) my god (Frostiron)

7. Ale no ták...

Zdarec! Takže tady je klasika. Kecy o tom jak vás mám všechny, kdo tohle čte, ráda apod. Jenže oni to kecy nejsou :33 Všechny vás miluju. Za každý komentík, Vote... Díky moc :33 :DD Jinak v tomhle klasicky krátkém díle se připravte na udobřováni a trochu milejšího chování obou. Moc se omlouvám. :DDD Příště to bude lepší. Bude to tvrdší, ale musí se to rozjet. No moc víc té romantiky nečekejte. Nejsem zas takový romantik. Muhahaha :DDDD Všechny vás miluju a krásné počtení.

"Jen klid..." nasadil Tony výraz chápajícího otce(sám nevěděl, že se někdy tak může tvářit.) a pomalu otevřel dveře do Lokiho pokoje. Rychle je, zase přibouchnul, protože čekal až dveřmi něco poletí, ale jelikož žádná rána na dveře nepřišla, odvážně vstoupil. Ten, kterého si chtěl udobřit, ležel na břiše, rozvalený přes celou postel a četl si. Stark si povzdechl a opatrně, aby to moc nehouplo si sedl na krajíček postele.

"Včely ti opíchaly prdel, že si neumíš sednout pořádně?" líně otočil stránku a na Tonyho ani nemrkl.

"Zatímco někomu se usídlily spíše v mozku, ne?" nenechá do sebe přece rýt.

Bože, proč já si ho chtěl udobřovat?

Na to se Loki otočil, sedl si, koukal na Tonyho zvrchu s pohledem "nesaháš mi ani po kotníky" a se semknutými rty.

"O co ti tu vůbec jde?" přihlásil se o slovo majitel domu a tázavě na černovláska pohlédl.

"O nic!" odpovědí bylo pouze štěknutí a propalování pohledem. Nepřjemné propalování pohledem. Sedl si k Tonymu zády a zkřížil ruce na prsou. Když to Tony neviděl, protočil oči. V hlavě se mu vše příčilo. Nechtěl se chovat jako afektovaná kurva, ale musel. Povzdechl si a s vidinou toho, že se vše obratí podle plánu, přestal myslet na to jak strašně se musí přetvařovat.

Tony pouze hleděl na Bohova záda se svěšenými rameny. Odkdy se o něj tak zajímá. Měl by ho nechat dokud ho na Asgardu nějak nezpacifikujou a ne si ho tu utěšovat nebo snad cítit pocit viny. Položil hrnek kafe na noční stolek a Lokiho opatrně obajal zezadu. Jasně cítil jak se jeho svaly pod dotekem napjaly. Viděl taky jak se jeho hlava narovnala a jak na něj pohlédl periférním viděním. Užuž chtěl něco říct, ale Tonyho prst před rty ho zastavily.

"Nic neříkej. Teď tu budu mluvit pouze já! Nechápu o co ti jde nebo proč jsi tak naštvaný, ale pokud ti jde o to, že jsme to nedodělali na tom koberci tak si pamatuj jedno. Že Tony Strak vždy dokončí to co začal." mluvil klidně a zároveň ostře a ve skrytu duše doufal, že se to chytlo, ale když viděl, že se Loki chystá na štiplavou poznámku opět ho spražil.

"Jestli hodláš opět něco rádoby vtipného poznamenat, tak nic dodělávat nemusím." a na to Tony políbil Lokiho do vlasů, vstal, vzal si kafe a s úsměvem na tváři odešel. Podařilo se. Stark se zbavil pocitu nějaké pofidérní, pomalu neexistující viny. Stoupl si k lince a napil se kafe. Na to cítil jak se mu pod pažemi propletly paže cizí. Ovšem nebyly zase tak cizí. Dlouhé, hubené, ale zárověň tak silné. Dlouhé prsty se propletly do sebe a takhle si ruce položil na Tonyho podbřišek. Miliardář se pouze pousmál, zavřel oči a opřel se o vyšší tělo. Černovlasý z dvojice se mírně sklonil a políbil Tonyho na krk. Majiel toho krku pouze pootočil hlavu a mírně pootevřel rty. V tu chvíli do nich zapadli aji ty Lokiho. Líbali se vcelku dlouho až se Loki pomalu odtáhl a klasickým úšklebkem na tváři sjel Tonyho obličej pohledem.

"Nikdy nepij tohle kafe před tím než se se mnou hodláš líbat. Na kávu vážně vkus nemáš." poznamenal a usmál se.

"Zatímco na vše ostatní mám vkus úžasný, co?" ušklíbl se Tony a pohladil Lokiho po tváři.

"Jsem toho jasný důkaz." řekl samozřejmě Loki.

"Ale no tak, Loki..." protočil oči Tony a vlepil mu ještě rychlou pusu. Pak pouze zavřel oči a opřel si hlavu o Lokiho rameno.

Jen měj pocit bezpečí...Tak naivní... Hrdina...přitom tak zranitelný vlastním tělem, vlastními city... Lidstvo jednou neskončí silou nebo válkou, ale sami sebou... Zradou a intrikami... a ty budeš první Anthony Starku...