2.

17 0 0
                                    

-z pohledu Kai-
,,Ahoj! Domů jsem šla docela dlouho, je o pár ulic dál. Ale využila jsem ten čas na přemýšlení. Sotva jsem ji potkala a hned jsem se zamilovala. Je tak hodná a hrozně krásná... a je to moc příjemný s ní trávit čas. Došla jsem domu a táta spal u televize. Přikryla jsem ho a šla jsem do pokoje. Sedla jsem si ke stolu a vytáhla jsem si mobil...chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem ji napsala: Ahoj Yasu! Dnes jsem se náramně bavila, musíme se více vídat, je s tebou zábava a děkuji za pozvání. Rychle jsem odhodila mobil a vzdychla jsem. Proč jsem tak nervózní? Vzpamatovala jsem se a začala jsem dělat domácí úkoly.
RÁNO-
-z pohledu Kai-
Probudilo mě, jak zářilo slunce. Zářilo tak jasně jakoby už uběhlo půl dne.Zase jsem usnula nad knížkami , ach jak já ty knížky tak miluju. Nakonec jsem se zvedla a sbalila jsem si knížky do tašky a šla se převléct.Dnes jsem si vybrala bílý top s dlouhými rukávy a dlouhé volně vypadající kalhoty, které byly černé a taky nemohly chybět šperky ,jako například prsteny , náhrdelníky a nějaká ta voňavka. Po mém výběru  jsem si udělala  svačinu a vyrazila jsem na zastávku. Dívala jsem se z okna. Bydlím docela daleko od školy.. Zavíraly se mi  pomalu oči, ale po chvilce jsem je pořádně otevřela a všimla jsem si, že vedle mě sedí někdo povědomí... ,,Yasu?
-z pohledu Yasu-
A sakra! Hned jsem vyskočila z postele a začala se převlíkat z pyžama. Druhý den ve škole a už  jdu  pozdě!Běžela jsem dolu po schodech, vzala jsem si z kuchyně jablko a sprintovala jsem na autobusovou zastávku. Měla jsem štěstí, zrovna přijížděl autobus. Sedla jsem si úplně dozadu. “Yasu?”...
,,Oh ahoj Kai, jak si se vyspala. Vypadáš roztomile, když spíš.  Hned se zčervenala a otočila hlavou k oknu. Dala jsem jí před obličej cukřík, můj oblíbený bonbón, ještě že ho sebou nosím, kdybych na něj měla chuť. Chvilku se na něj dívala ale pak mi ho vzala z ruky a dala do pusy. Hned se jí rozzářil obličej a podívala se na mne, ale po chvilce se zkřivil, protože ten bonbón je kyselý, kdo by čekal že mám ráda hodně kyselý bonbóny. Pffff Její obličej byl směšný, a tak jsem se začala smát přes celý autobus.

    Začala hodina a už jsme museli něco počítat, jak já nesnáším tu matiku upřímně mi více předmětů nejde, ale matika je z nich nejhorší a ke všemu máme hroznou učitelku. Mám pocit, že se na mě zasedla, ale co já vím, nejsem ona. Postupně vyvolávala žáky, aby přišly k tabuli něco si vymyslela a řekla mu co má vypočítat. Po chvilce mě samozřejmě vyvolala a dala ten nejhorší příklad co mohl existovat
V rotačního kuželu je 100π S rotačního kuželu = znáš 90π v=? r=? a zbytek vypočítej. ,,Můžu si vzít alespoň sešit na výpočty? Chvilku nic neříkala ale nakonec mi ho dovolila (aby ne ty  dlouho žijící babizno ,takhle zněla má odpověď , ještě že to neslyšela nahlas ,jinak by ze mě byla už mrtvolka )vzala jsem si ho a počítala … už jsem byla v polovině ale řekla mi ať jí ho dám, když se podívala na ty výpočty tak se na mě zamračila (asi že to mám dobře hehe..) 

,,Nemáš ho celý, takže za pět!” vykřikla na mě učitelka. ,,Cože! Proč mám mít za pět!  Je skoro hotový a jsem si jistá že jsem ho napsala dobře. “Sedni si na místo a neodmlouvej.” Naštvaně jsem odešla na své místo.
Dívala jsem se na ten příklad a byl v pořádku ,co má sakra semnou za problém! Aaahg! Po zbytek hodiny jsem si kreslila do sešitu a čekala na zvonek a moje přání se splnilo. Šla jsem ze dveří a zrovna jsem viděla Kai, rozeběhla jsem se a skočila na ni. Jak jsem skočila, tak jsme obě spadly na zem….

Hello BabeKde žijí příběhy. Začni objevovat