Hello Babe

6.

Přijel jsem ke křižovatce, ostatní už na mě čekali. Povídali jsme si o taktice, když jsme slyšeli zvuky motorů, jak se k nám čím dál víc blíží..."UŽ JE ČAS" šéf zakřičel a všichni se připravily na svá místa.

... Poslední, co si pamatuju, bil jsem se s jedním cápkem, když mi dal někdo pěstím do hlavy. Po chvíli jsem se vzpamatoval ale nevěděl jsem, kde jsem. Cítil jsem bolest hlavy, duněla mi a z nějakého důvodu jsem se nemohl pohnout... ještě pořád moc dobře nevidím, ale můžu usoudit, že nejsem u sebe v pokoji. ,,AH, konečně se probudil.'' Slyším, jak někdo promluvil silným hlasem. Podle hlasu to nebude tyčinka, ale Gorila. Přišel blíž, a chytil mě za vlasy. Po zvednutí jsem si uvědomil, že mám provazem silně svázaný končetiny, kvůli tomu moc necítím ruce a nohy. 'HEYY, SLYŠÍŠ MĚ!??!'' Řve na mě ten trouba, co mě drží. Kouknu se na něj a flusnu mu do ksichtu. 'Nic vám neřeknu vy ubožáci! Takhle naschvál zadržet člověka, tak to jste kus hovna. Ten, co mě držel mi dal pěstí do tváře a ten druhý se smál jako psychopat. Přišel ke mně, naklonil se k mému uchu a zašeptal: 'Zůstaneš, dokud nám neřekneš, co chceme vědět.'' kopem mě shodil na zem.... kopal do mě neustále, 1 kop, 2kop, ...6 kop, 7, 8, 9, ...15... už nemůžu... už toho více nesnesu...bolí to... připadám si jak boxovací pytel, který padá ze schodů.

...50. kop a najednou to přestalo... už mě nebude kopat? Už má taky toho dost?

Vpovzdálí vidím, jak si tam šuškají další osoby a pak najednou jedna odejde... mezitím se mě začal ptát, kde bydlím, pro koho pracuju, co je mým úkolem, kdo je náš šéf atd. Na nic jsem neodpověděl.

Po chvíli odešli z místnosti. Zkoušel jsem se vymotat z těch provazů, ale byli zavázány příliš pevně.

Otevřely se dveře a vyšli tři muži v oblecích a měly něco v rukách. Co to je? Co to mají? Přišly blíže a vidím velké skleněné akvárko plné mořských ježků

Snad s tím nic nebudou dělat, každým okamžikem, kdy stály vedle mě se mi zrychloval dech, bál jsem se, bál jsem se, co bude dál, pustí mě? Nebo tu umřu a už nikdy neuvidím moji sestru. Připravovaly mě k potopení do akvárka...už ani nevím, jak dlouho tu jsem, přece jenom tady nejsou hodiny, proč by tu vůbec i byly.

Psychopat se koukl na svůj mobil, po shlédnutí čehokoliv se na jeho obličeji vykouzlil kyselý obličej. Přišel ke mne blíž a kopl mě přímo doprostřed hrudi. Ten kop mě dostal, tak stěží můžu dýchat, každým dechem je to utrpení a myslím že mi zlomil nějakou kost. "Máš štěstí Debile! Umberto vem ho do cely, máme jít za šéfem"

Umberto víš co máš dělat. Hele chlapečku, dokud nám neodpovíš tak tu zůstaneš do smrti, je ti to jasný! Zase mi někdo vzal hlavu a strčil mi ji do vody.