Dcery Eywi [Avatar]

💙💜 Společné objetí 💜💙

Ahoj a je to další den a to zní a další kapitola

Kira => y/n

---------------------------------------------------------

Kira pov
Zrovna jsem otevírala můj dárek od Neteyama. Lie mi dělala společnost a byla plná očekávání, stejně jako já. Byla to krabička a já jsem ji otevřela. Vršek krabičky jsem položila vedle sebe a podívala jsem se lépe. Byl to náramek na ruku nebo i na nohu, mohla bych si ho dát kamkoliv. Náramek byl velmi pěkný, spíše překrásný. Měl všelijaké druhy korálků, kulaté nebo jen kulaté, ale prostě pěkně. Náramek měl různé barvy - modré odstíny, hnědé, zeleně a také bílé. Líbil se mi a očividně nebyla jediná, které se to líbilo, protože se za chvilku ozvala Lie: 'Waaw, to je pěkně. To ti udělal sám, nebo mu s tím někdo pomáhal?' zeptala se mě Lie.
Vzala jsem náramek do ruky, abych si ho mohla prohlédnout lépe. Když jsem si ho prohlédla z vrchu dolů, dala jsem ho Lie, aby si ho mohla prohlédnout také.

,,Podívej, v té krabičce je něco dalšího," řekla mi Lie. Podívala jsem se na krabičku lépe a vzala jsem ji do ruky. Uviděla jsem tam list a vzala jsem si ho do ruky a začala jsem ho číst, tak abychom to slyšely jen já a Lie.

Kira, pokud toto čteš, měla bys už být ve vašem klanu Tayrangs. Doufám, že to nečteš dříve, než jsem ti řekl, abys otevřela dar ode mne Doufám, že jste odletěli v pořádku. Doufám, že se ti líbí dárek, který jsem ti vyrobil. Podle mě je hezký a hodí se ti, takže jsem ti ho daroval. Pracoval jsem na tom od té doby, co jsme se stali kámoši. Pokud budeš mít náramek stále u sebe a budeš ho nosit na nějakém viditelném místě, můžu tě kvůli němu poznat, až se po dlouhé době uvidíme. Jinak Lo'ak pozdravuje Lie.

S pozdravem Neteyam.

Hej, Lie, Lo'ak tě pozdravuje a já jsem se drala na svojí sestru. Lie se začervenala a zůstala na chvíli rudá jako rajče. Já jsem se smála jako blázen. Mamka přišla do našeho pokoje s tím, že slyšela nějaké zvuky, tak se na nás šla podívat, protože se lekla, jestli se nám něco nestalo.
Uklidnili jsme maminku, že je vše v pořádku. Odešla bez slova a ani si nevšimla věc, kterou držela Lie, konkrétně můj náramek od Neteyama. Mama si ani nevšimla tvého náramku, který jsi dostala jak dárek. Myslíš, že se něco děje?" Spýtala se mě Lie smutným hlasem . "Nevím, jdeme za ní pro jistotu," odpověděla jsem Lie a vyskočila jsem z postele. "Počkej na mě," zakřičela moje sestra, která byla za mnou. Počkala jsem na ni a ona mi dala do ruky můj náramek, který jsem dostala jako dárek. "To si dej kam chceš," řekla mi moje sestra s úsměvem. "Nevím," kývla jsem rameny, protože jsem ještě nevěděla, kam si ho chci dát přesně. Lie mi vzal náramek z ruky a řekla: "zdvihni nohu a já ti ho tam dám," řekla Lie s úsměvem. Zvedla jsem levou nohu, aby mi náramek připevnila. Když jsme to dokončili, vyrazili jsme za mamou, která se nám zdála smutná.
"Mami, mami, je všechno v pořádku?" zeptaly jsme se najednou (Kira a Lie). "Ano, ano, je všechno v pořádku, jen jsem trochu smutná, že jsme museli tak rychle odejít z klanu Omatikaya, víte," odpověděla. Šla jsem k mamince Abych ji mohl obejmout a Lie udělala totéž. Byly jsme v objetí všechny tři a já jsem řekla: "Budou mi taky chybět" řekla jsem. Ano, a zejména Neteyam, že Kira řekla maminka s úsměvem[😏].
Byla jsem ticho a nevěděla jsem, co na to říct. "Jasně, a Lie bude chybět Lo'ak," odvrátila jsem pozornost na Lie, která byla celá rudá, když jsem řekla jméno Lo'ak.
"Kira, co to máš na noze?" zeptala se mě maminka. "Kde, co mám na noze? Já o ničem nevím, že bych se poškrábala nebo se mi něco stalo," odpověděla jsem. "Ne, nic se ti nestalo, ale myslím ten náramek na noze," řekla mamka. "Aha, to je ten dárek od Neteyama, co jsem dostala, než jsme sem odešli," odpověděla jsem s úsměvem. "Hmm, je pěkný. To dělal sám nebo mu pomáhala Neytiri?" zeptala se mamka. "Že prý to udělal sám," řekla za mě Lie dřív, než jsem stačila odpovědět já. "Lie, mamka se ptala mě, tak proč odpovídáš za mě ?" smutně jsem řekla a upřela jsem pohled na podlahu.
"Ale, Kira, nic se nestalo," zvedla mi mamka rukou hlavu, abych se jí podívala do očí. "Nevadí, že za tebe odpověděla Lie, hlavně že už znám odpověď," s úsměvem řekla mamka a dala mi pusu do vlasů.
K

dyž přišel otec a viděl naše objetí a jak mě máma políbila na čelo, zdálo se mi, jako by žárlil na mě na to, že neobjímá a nepolíbil ho. Máma, když uviděla stát otce kousek od nás, máma ho přitáhla za ruku, aby se přidal k nám v rodinném objetí.

-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-_-

Tak a toto je konec.

Omlouvám se za všechny chyby, které jsem měla v této kapitole.

Toto byla 16. kapitola. 😊

Dnes máme jen 909 slov.🙁
Ano, vím, že je to málo, ale v další doufám, že bude více než v této kapitole.😊

Dnes je 26. 05. 2023

Děkuji za všechna zhlédnutí, která jsem dosud měla 287 a 37 ⭐. Chci poděkovat za Veškerú podporu a za to, že se vám líbí můj příběh. No nic, jdu psát další kapitolu 😊. Bude tam taký menší time skip, kdy bude mít Kira a Lie deset let.