Uvězněná

297 11 2
                                    

T/j

Když jsme se probudila měla jsem ruce připoutané k nějakému topení..bolela mě hlava byla tma a tak jsem nejprve zjisťovala jestli nemám nějakou ránu...a sakra ....nasahala jsem si řeznou ránu na hrudníku...možná si říkáte ,však to musíš cítit jestli že máš ránu..ano ale byla jsem pořád zblblá tou látkou co mi píchl takže jsem to necítila ...utrhla jsem si kus  rukávu a snažila se ránu ucpat v tom mě napadlo podívat se na telefon ...nebyl tam.. začala jsem panikařit ,ale za chvíli jsem ho našla kousek za zády ..asi mi musel z kapsy vypadnout ..Ano!!!bowtea mi odpověděl před necelýma deseti minutama napsal

Bowtea: za dest minut jsem u tebe i s policií..

T/j

těd musím je vydřžet pár minut ..hlava se mi motá čím dál víc ..působení látky zřejmě vyprchalo prtože jsem začala cítit nesnesitelnou bolest ..když v té chvíli jsem slišela tliumené kroky ..

oči jsem zavřela a doufala že to není můj věznitel ale policie s bóťou..a měla jsem štestí byla to policie s bowteam ...jamile mě uviděl rozběh se za mno vzal mě do náruče a utíkal ven ..policie za ním křikla něco jako:vyneste ji ven k sanitce !my se podíváme po pachateli::!!!

v tu chvíli jsem omdlela ..

..............

..........

když jsem přišla k vědomí nic jsem neviděla jen jsem slyšela pípání nějákeho přístroje který mě pravděpodobně udržoval na živu..slyšela jsem hlas byl patrikův(bowtea- budu se o něm někdy zmiňovat jako o patrikovi)

říkal : t/j je mi moc líto že jsme nedorazili dřív ..prosím vbuď se já vím že mě nejspíš neslyšíš ale ...ale já tě miluju .....nemohu tě ztratit ... nemůžu o tebe přijít jsi po dlouhé době někdo s kým si rozumím a koho miluju i když vím že ty mě asi ne ...*z hlasu mu šel slišet smutek**

T/j tak bych se chtěla probudit a říct mu že ho miluju...po chvíly jsem uslyšela tichí vzlykot byl to bóťa ...tak bych si ho přála obejmou chytnou ho za ruku a říct mu to ..říct mu co k němu cítím...

::zase byla tma a ticho v tom jsem se znova probudila už jsem se mohla híbat ..byla jsem v nemocnici ležela jsem na lůžku vedle postele byl malí nočí stolek s vázou v které byly růže ..nejspíš byly od bowteaho nebo od kluků z kex crew ..

bowtea seděl a spal na židli u zdi vedle stolku . ve chvíli co jsem si ho všimla  se vzbudil.. vykuli oči a řekl

Bowtea . už jsi vzhůru!!?? *rozběhl se směrem k posteli a dlouze mě obejjmul

T/J : bowtea??

Bowtea: jo??

T/J: já slyšela jsem co jsi říkal ,nemohla jsem se híbat ***bowtea posmutněl**

ale chtěla bych ti říct  že tě miluju !! chtěla jsem to říct ale nevěděla jsem jestli někoho nemáš

v tu chvíli jsem už nemohla mluvit protože bowtea přitisknul svoje rty na mé ..on on mě fakt políbil?jsem  nejštastnější dívka na světe!!!

Bowtea : t/j budeš se mnou chodit??

T/j : jašně lásko

pov bowtea(po dlouhé době )

on mi řekla lásko?? jsem nejštastnější kluk na světe !! zeptal jsem se jí

Bowtea: chceš aby o tom věděli kluci z crew(kex) já bych osobně počkal a oznámil jim to až po delší době,

T/j : mám na to stejný názor ..

.....................ozvalo se klepání bowtea vstal a šel otevřít dvěře od nemocničního pokoje..

stál za nimi .........................TO SE DOZVÍŠ PŘÍŠTĚ !!

________________________________________________________________________

dneska trochu zajímavjejší kapitola budu ráda za zpětnou vazbu a všechny ty věci co sem psávám..

Vaše Kira

Proč já?  (bowtea a t/j)Kde žijí příběhy. Začni objevovat