Vyprošťovák

IV.

No sice vydávám asi stejně pravidelně jako spím, ale co už.

Hezký pobyt v ozdravovně přeju

__
Budeš můj přítel?"zeptám se nervózně
Chvíli mlčí

"Jistě, princezno."nad tou přezdívkou rudnu ,on si toho je plně vědom a směje se. Seskočím z linky a praštím ho (jemně) po hlavě.

"Co si jako myslíš že děláš racochejle?" Přitáhne si mě k sobě tak že jsem namáčknutá mezi ním a linkou , napětí mezi námi by se dalo krájet.
Mezi našimi obličeji je mezera asi 3 centimetrů, rukce má kolem mého pasu a já se červenám jako rajče.

Nakonec mezeru přeruším a spojím naše rty v jedny , úžasně líbá, jeho rty chutnají po medu.
Prohloubí náš polibek a já mu jemně zarývám prsty do zad.

V břiše mi bouchaji ohňostroje 🎆🎇🎆.

Nikdy ho nechci pustit ale nedostatek kyslíku tvrdí opak , zadýchání se od sebe odtáhneme.

"Miluju tě" zašeptám .
"Já tebe taky" usmívá se na mě.
"Ale pořád mám hlad "podívám se na něj . Opět jsem vyzdvižena na linku.
"abys mi tu neumřela hlady racochejle" ušklíbne se
A já opět sleduju jeho zjizvené ruce jak kráji.
Jeho soustředění je opravdu strhující sledovat.
"Máš pěkné ruce" řeknu odnikud a on trochu zčervená , od včerejška jsem k němu velmi otevřená.

"Nevím co na nich vidíš vždyť jsou celé zjizvené"
"To není pravda , máš nádherný ruce a tvoje jizvy jsou nádherné " říkám mu , seskočím z linky ,beru jeho ruku do svých dlaní a každé jeho jizvě věnuju malý polibek.
To samé opakuji s jeho druhou rukou.

"Jsi perfektní tak jak jsi."
Zavrtám se mu do objetí.
Věnuju polibek jeho čelu a pak už ho nechám v klidu pracovat a jen tak ho pozoruju.
Když je hotov s jídlem vyndám talíře a příbory.
Nandá nám oběma a jdeme jíst ke stolu, vaří skvěle a tak po jeho jídle ani ne za pár minut nic nezbyde.
"Koukneme se na film?" Zeptám se ho

"Jen když slíbíš že to nedopadne tak jako minule racochejle" odpoví
" Slibuju " usměju se na něj

O pár minut později ležíme v posteli s laptopem u nohou a koukáme na nějakej film.

Já ležím na franzově hrudi a fetuju jeho vůni.
On mi jednou rukou projíždí vlasy a druhou opisuje kolečka na mých zádech.
Šťastně si povzdechnu.
"Miluju tě" zašeptám a (v rámci možností) ho pevně obejmu
"Taky tě miluju princezno" odpoví mi a vtiskne mi polibek do vlasů. Děj filmu absolutně ignoruju a pomalu usínám v jeho náručí.

Když najednou zvuky z pozadí utichnou jak pauzne film , položí mi jednu jednoduchou otázku,z které mě poleje studený pot.

"Co to je?!" Zeptá se chladně zvedající se do polosedu .
Ledový šok mi projede tělem, sedíme naproti sobě a on drží moje předloktí plné náplastí a jizev jak už jich pár odpadlo.
Oba mlčíme,v jeho očích se zračí bolest a tak radši uhnu pohledem a mě se spustí po tváři první slza.
Chytí mě za bradu a donutí mě koukat se mu do obličeje.
Když si všimne mých slz ,jeho rysy změknou a pohled v jeho očích se změní.
Slzu mi setře
"Nebreč princeznou,to jsem nechtěl" řekne konejšivě pevným hlasem .

"Je mi líto že si tohle děláš" obejme mě a já zabořím hlavu do jeho trika a ani nepostřehnu že mi po tvářích znova stékají slzy.
"Ššš " jeho objetí zpevní a pak jeho svaly zůstanou nehybné.

Po chvíli se od něj odtáhnu a koukám se mu zpříma do očí neschopná uhnout

"P-přísahám že jsem čistá u-už delší dobu " řeknu zajíkavě
"To je dobře princezno" jeho hlas je konejšivý, palci mi otírá slzy z tváři ,jeho ruce jsou velké, hrubé a sálá z nich teplo.