Literární Hanahaki soutěž ▬ ᵏᵖᵒᵖ, ʰᵖ, ⁿᵃʳᵘᵗᵒ ✅

Neopětovaná láska | Jeden příběh jednoho pošetilého blázna 💐jjungmaya

Jméno: Maya
Wattpad: jjungmaya
Zvolený fandom: Naruto
Zvolené téma: Neopětovaná láska
Pár: Naruto/Sasuke
Hlavní postavy: Sasuke, Naruto, Sakura
Počet slov: 8544

Anotace: Láska byla v jejich světě stejnou hrozbou, jako jakákoliv nemoc. I tak si jeden pošetilý blázen pošetile myslel, že když nedokázal milovat, nemohl ho postihnout zlý osud. Dokud se jeho cesta nepropletla s dávným rivalem, ve kterém náhle nalezl přítele, a dokud mu tenhle nový přítel neukázal, jak šeredně se mohl mýlit. Kdo by býval řekl, že romantická láska nebyla to jediné, co dokázalo zatraceně bolet? Kdo by si pomyslel, že láska, kterou cítil někdo jiný, uměla zraňovat mnohem víc?

Text povídky:

Slova mu pomalu plynula ze rtů, tvořila verše, nesla se prostorem k uším všech, kteří přišli poslouchat, a zanechávala v nich různorodé dojmy. Mladík, který je přednášel, vkládal do svého projevu ráz, kdykoliv se nálada básně změnila, pak zase pomalu změkčil hlas, když potřeboval své malé publikum ukolébat do klidu a pohodlí. Občas nechal hlásky doznít, jindy téměř vynechal pauzy, nořil své okolí do nálad ladících s pocity, které při tvoření básně prožíval on sám.

Snažil se přitom nedívat na blonďáka, který jej s bradou opřenou ve dlani pozoroval, na jeho tváři seděl široký úsměv a v očích mu divoce tančily hvězdičky nadšení. Recitující student tušil, že kdyby se na něj měl podívat jen na malou chvíli, upadl by do rozpaků a nechtěně by se při svém přednesu zakoktal. Důvod? Prostý – tenhle blondýn byl jediný, kdo jej v místnosti opravdu znal. Všechny ty ostatní tváře mohl po konci semestru s klidem zapomenout. Jeho ne.

Ke konci díla došel bez zadrhnutí, mírně se uklonil po skromném potlesku a s hraným klidem se snažil nepospíchat ke svému původnímu místu vedle blonďáka. Vyučující si ho po několika pochvalách už nevšímal, jeho roztěkaná pozornost se přesunula jinam a hledal tedy následující jméno v seznamu, aby poslal na drobounké pódium dalšího studenta.

„To bylo úžasný," vydechl Naruto, jakmile se černovlásek ocitl zpět na svém místě a oddechl si, jako kdyby se vrátil po náročném sportovním výkonu. „Tušil jsem, že ti takový věci půjdou, jako všechno... ale i tak jsi mě zaskočil."

Sasuke si pobaveně odfrkl. „Naruto," zavrtěl nad ním hlavou a tónem hlasu mu jasně dával najevo, že by neměl dál mluvit. Hrozící stud jako vždy skrýval za hranou podrážděností. Poskládal papír s vytištěnou básní a založil ho zpět do tašky. Dělal cokoliv, jen aby nezůstal nehybný a nemusel opětovat pohled zvědavým, modrým očím.

„Myslím to vážně, dattebayo!" namítl Naruto a rychle se ztišil, když se po něm jedna z dívek před nimi podrážděně otočila. „Sakura zmiňovala, že ti to jde. A teď už přesně vím, o čem mluvila, když tě tak vychvalovala. Dřív bych vůbec neřekl, že na takový věci seš. Je vůbec něco, co ti nejde?"

„Nech si to na potom," zabrblal druhý mladík nevrle a raději předstíral, že poslouchal studenta přednášejícího svou báseň. Úspěšně mu to pomohlo pomyslně zamést stud pod práh a zabránit i tomu nejjemnějšímu náznaku růžového poprašku, který hrozil usadit se na jeho tvářích. Naruto chtěl zřejmě něco namítnout, ale po nádechu zase pomalu vydechl, opřel si obličej do dlaní a poslouchal.

Jakmile báseň přednesl i poslední student, učitel se začal rozplývat nad šikovností tak mladých lidí. Vyzvedl pár děl, mezi kterými se nacházelo i to Sasukeho, a poznamenal, že by všechny básně rád kousek po kousku prošel a rozebral, aby se od sebe všichni navzájem něco přiučili. Poté svou přednášku pomíchanou s cvičením ukončil a všichni se začali rozcházet, buď domů, nebo do jiných učeben.