Život Gympláka

6.6. 2023

Zase jako obvykle, v úterý musím do školy. "Proč jsem se sakra přihlásila na osmiletý gympl, když to tu musím vydržet až do matury? Ajo vlastně, abych se nemusela z deváté třídy rozhodovat čím v budoucnu budu a dělat blbé přijímačky na střední". Na gymplu však máte předurčené, že po dokončení maturity musíte jít na vysokou, jinak je z vás s prominutím úplné hovno. Jak prosté. Při procházení šatnovou chodbou mě kupodivu neomámil ten smrad zpoceného oblečení, ale v šatně na mě nečekala ani Lucie. Stáli tam dvě učitelky s jednou primánkou, která brečela. Já si všímala svého, proto jsem nechápala, co se děje. Po chvíli z ní vylezlo, že nemůže od včera najít svůj iPhone za 20 litrů
a nejspíš ji ho někdo ukradl. Bylo mi to docela divné, protože se zatím nestalo, aby někdo něco ukradl. Moc jsem to neřešila a šla radši do třídy za Lucií. Ta o tom už taky věděla a společně jsme jen kroutily hlavou. Pro nás bylo důležitější přežít další den školy. Hlavně ty laborky biologie, kde si učitel naplánoval pitvu žáby. Přežiju úplně všechno, krev, injekční stříkačky, zabijačku prasete, ale tohle teda nevím. To mužem jít rovnou na pitevnu lidí ne?