Lucie na mě dnes měla čekat kousek od školy, abychom ještě společně probraly ten úkol do informatiky. "Já to vůbec nechápu, vysvětlíš mi to prosím?" vyhrkla místo pozdravu. Snažila jsem se jí to při chůzi jak se říká polopatě vysvětlit. Před školou čekalo menší okořenění dne. Stálo tam policejní auto. "Beztak tam zas chrápe ňákej bezďák, tak ho šli zkontrolovat" řekli jsme zároveň. Ono to tam totiž není nic nového. Policisté však stáli u vchodu školy. Lucie vytáhla ISIC, aby otevřela a po vstupu nás vešli i policisté. S Lucií jsme na sebe hodily udivené pohledy a nechápaly, co se děje. To zatím nikdo netušil, co se bude dít dál.
Stalo se to uprostřed hodiny angličtiny, kdy zrovna učitelka vysvětlovala všechny perfect časy. (fakt tu sračku nenávidím, proč to někdo vůbec vymyslel?). Někdo zaťukal na dveře. Byl to ředitel školy v doprovodu těch dvou policistů. "Jak jistě už víte, jedné studentce se ztratil v pondělí telefon a ona si myslí, že jej někdo ukradl. Vy jste zrovna podle rozvrhu šli na oběd, takže si myslíme, že jste mohli něco vidět, a proto pokud někdo něco máte, ozvěte se. Rádi bychom tuto situaci rychle vyřešili".
"Jedná se o iPhone 13, který si dotyčná dala před obědem do tašky a když se vrátila, nebyl tam. Její taška byla tmavě modrá s....." Dál už jsem neslyšela, protože do mě zase šťouchala Lucie, aby se zeptala, co máme za další hodinu. "Zemák" šeptám. "Sakra, my dneska prezentujem ten papír, co nám dal minule" vyhrkla Lucie. "Nooo, to bude zajímavý". Mezitím se ředitel i policisté s námi rozloučili, protože nikdo nic o tom nevěděl.
ČTEŠ
Život Gympláka
HumorHlavní hrdinka chodí na gymnázium, kde má kamarádku Lucii, se kterou se snaží přežít každý den školy. Rozruch však vyvolá krádež iPhonu jedné studentky.