Bartheon's Dragon

2. Oslava

A tak uplynul čas který trávila výcvikem. Sice první týden chtěla tréning vzdát, ale po pár větách s Barristanem znovu našla svou motivaci. Starý rytíř od toho okamžiku jen zíral na to jak mladá dívka s mečem uměla zacházet. Tak jako by meč opravdu byl prodloužením její ruky. Sice bylo mnoho věcí co potřebovala vysvětlit, ale v okamžik kdy věděla co dělá špatně se snažila se příště nezmílit. Tak se během oněh mnoha let výuka úderů mečem přenesla v souboje a v další předměty které by měl znát každý rytíř. Historie turnajů, rytíři, jejich rody a skutky, válečná strategie, lukostřelba, jízda na koni, pěstní souboje. Sama ještě jako svojí volnočasovou aktivitu zvolila to, že se vyučí mečířem. 
Její už tak nabitý program se chůva rozhodla spestřit o tanec. Který jí díky soubojům poměrně šel a vyšívání které později, když si potřebovala zašít košili našla užitečným. Nedělal jí problém ani zpěv, nejraději měla deště Castameru

And who are you?
The proud lord said
That I must bow so low
Only a cat of a different coat
Thats all the truth I know
In a coat of gold or a coat of red
The lion still has claws
And mine are long and sharp my lord
As long and  sharp as yours

And so he spoke
And so he spoke
That lord of Castamere
But now the rains weep 'or his halls
With no one there to hear
Yes, now the rains weep 'or his halls
With not a soul to hear.

Které bohužel u převážně Lennisterského obecenstva nesklidily úspěch.

Dnes jí bylo osmnáct let. Její otec se pro ni rozhodl uspořádat hostinu. I když Cersei nesouhlasila byla nucena také přijít a s ní i mnoho dalších lidí.
Většinu večera strávila tím, že hovořila se svým otcem a rytíři kteří byli také pozvaní. Mnoho již staršíh mužů chápalo jaké postavení jakožto bastard zaujímá, ale byli velmi překvapeni když zjistili jakým způsobem se s ní jako problémem číslo jedna a problémem číslo dva Jeffreyho neschopností vypořádal.
Když už se večer chýlil ke konci, mnoho lidí v místnosti nezbývalo a královna s jejími dětmi juž odešla spát. Král pozval několik členů Královské Gardy si sednout na jejich místa u hodovního stolu. Byl mezi nimi Barristan Selmy a Královrah. Jak víno teklo proudem se králi Robertovi postupně rozvazoval jazyk a filtr přes který už dříve jen málo kdy filtrovala jeho mluva přestal působit úplně. ,,Ty, Královrahu, jaký to vlastně bylo, zavraždit krále, kterého jsi přísahal chránit?" Aeris semkla rty. Tohle už bylo moc. Za ta léta si zvykla na svéhlavé a občas velmi nepřiměřené chování svého otce, ale co je moc je moc.
Jaime Lannister se zašklebil. Už už se chystal něco říci když ho pohled jeho otce zastavil.

,,Řekla bych, že toho na dnešek již bylo moc. Ráda jsem si tu s vámi promluvila a musím říci, že příběhy které jsem slyšela byly velmi zajímavé, ale už je dávno po půlnoci a všichni by jsme měli jít spát ať se za tuto oslavu ráno neproklímáme." Většina mužů souhlasila a rozhodla se odejít a po deseti minutách loučení u stolu zůstal jen král Robert.
Padla do židle a nalila si její druhou sklenici vína. Moc dobře věděla jak špatně snáší alkohol a tak se rozhodla se ho i na oslavě jejích narozenin vyvarovat. Král se rozhlédl po místnosti. Nikde nikdo. ,,Ty kaziči zábavy! Konečně jsem mohl z Královraha dostat něco zajímavého!" Zabručel a zněl jako malé dítě, kterému právě sebrala hračku.
,,To mohl, ale čeho sis asi nevšiml byl pohled Tywina Lennistera. Starej Lev vypadal, že to tady za chvíli rozseká na kousky." Upila ze své číše. Král si odfrkl. ,,To by si nedovolil." ,,No, tím bych si nebyla tak jistá. Už delší dobu pozoruje jak je jeho pozice v říši čím dál tím více nejistá." Pokrčila rameny.

K onomu tématu se již nevraceli. ,,A co tréning? Jak se ti daří? Už jsi s někým bojovala?" Aeris zamrkala. ,,Ser Barristan tě neinformuje?" Král zakroutil hlavou. ,,Ne, kdykoli se jej zeptám řekne, že jsi dobrá ale ještě tě tam potřebuje mít aby dohlédl na to, že budeš lepší." Aeris se rozesmála. ,,Ten bastard." Krále chvíli nechápal. ,,Otče, už rok pomáhám s výcvikem nových kadetů. Byla jsem již ve více než třech stovkách soubojů s jinými lidmi než Serem Barristanem a prohrála jsem jen jeden." Král polknul. ,,Ten syčák. Tak tohle si s ním vyřídím." Rozesmál se také král. Když poté zamířila do své komnaty a ulehla do své postele nemyslela na nic jiného než na okamžik klidu který jí čeká další den. Dost času na to aby mohla na chvíli hodit své povinosti za hlavu a vyjet do předměstí a za hradby města. S tou myšlenkou se tahé uložila do spánku.

Když druhý den ráno vztala jí mírně bolela hlava ale nic co by se nedalo přežít. V okamžik kdy se posadila jí oči padly na truhlu z tmavého dřeva postavenou na druhé straně její komnaty. Už už si chtěla jen povzdychnout a odejít, ale poté si vybavila, že už vlastně nemusí dále čekat.
Rychle se oblékla do svých hnědých přiléhavých kalhot, bílé košile a kožené vesty. Vysokéjezdecké boty pečlivě zašněrovala a zamířila k truhle. Na její víko již dlouhou dobu sedal prach. Neboť se jej sloužící šťítili jen dotknout. Přejela po prknech rukou a skončila u zámku. Zaklela a poté se rozhodla, že půjde na jídlo. A poté najít otce. 
Její kroky nebyly nikým sledovány a to hned z několika důvodů.
Jedním z nich bylo to, že je pouze bastard a to z ní dělalo pro politické účely něco naprosto nevhodného a za druhé mnoho lidí by se neodvážilo sledovat králova oblíbence.
Jen tiše procházela chodbou a nehleděla na služebnictvo které jí obklopovalo.
Rychlími kroky došla do jídelního sálu a vzala si několik kusů pečiva a flák masa. Když se se svým talířem vypravila zpět do pokoje potkala svého otce. ,,Zdravím otče." Robert jen zabručel. To jak velkou měl opici bylo přímo viditelné. ,,Něco potřebuješ? Zeptal se nevrle. ,,Hledám klíč od mé truhly po matce." Král zbystřil. ,,Opravdu? No jistě!" Řekl a pokynul jí rukou ať jej následuje. Došli až do jeho pracovny kde jí král podal těžký klíč a znovu ji nasměroval ze dveří. ,,Večer si promluvíme." Byla poslední věc co řekl než se za ním zavřely dveře.