Temná ulice/Viktor Sheen

3

Vstávala jsem brzy kvůli Kláře. Chtěla totiž abych ji s něčím pomohla, strašně moc by mě zajímalo s čím, protože mi to neřekla.

Stála jsem před jejím domem a čekala než mi otevře. Hned jak mi otevřela tak mi celá ubrečená padla do náruče. Muselo se asi stát něco špatnýho jinak by nebrečela.

„co se stalo?" Hned jsem se vystrašeně zeptala. Ona se odtrhla a utřela si slzy.

„víš jak jsem ti povídala o Lukášovi, že spolu zase jsme? Před dvěmi týdny jsme spolu spali s mně bylo poslední týden špatně tak jsem si udělala test a byl pozitivní. Val, já nemůžu být těhotná" řekla ubrečeně.

„ale když jsi věděla, že ti je špatně tak proč jsi pila to víno?" Zeptala jsem se na to, co mi vrtalo v hlavě.

„protože jsem si myslela, že mám jen nějakou virózu, ale netušila jsem, že jsem v tom." Vysvětlila a táhla mě do obýváku aby jsme to neřešili ve dveřích.

„a víš co to na sto procent, že jsi v tom?' zeptala jsem se. Ona mi ukázala test na které byli dvě čárky, což vážně značilo že je těhotná.

„a byla jsi u gynekoložky?' sedla jsem si vedle ní na gauč, záporně zakyvala hlavou.

„tak nemaluj čerty na zeď a zajdi si ke gynekoložce" navrhla jsem ji a ona se na mě otočila.

„šla by jsi tam ale semnou? Nechci tam jít sama" ufňukla si a já kývla. Dnes stejně nemám nic v plánu.

„tak se skoč převléct a já tu na tebe zatím počkám jo?" Řekla jsem jí a ona kývla. Zvedla se z gauče a šla nahoru se převléct. Ještě, že já toto nemusím řešit, sice jsem na děti už zralá ale furt mi přijde brzo.

Když přišla, tak jsem si půjčila její auto, aby jsme v nemocnici byli rychleji. Upřímně jsem nečekala, že takhle po ránu pojedu do nemocnice, spíš jsem čekala něco jiného.

„dekuju" řekla Klára a já se na ni nechápavě podívala.

„za co?" Zeptala jsem se a svůj pohled znovu upřela na silnici.

„že tam jedeš semnou. Lukáš by asi nejel a nebo by mě poslal do prdele" vysvětlila a já záporně zakyvala. Lukáše sice neznám, ale nemyslím si, že je typ, kterej holku nechá.

„pochybuju, že by tě poslal do prdele. Jestli tě má fakt tak rád, tak s tebou zůstane" řekla jsem s úsměvem na ni a znovu se podívala na silnici. Na chodníku u silnici jsem zahlédla viktora, teda mám pocit že to byl Viktor ale vypadalo to tak.

„co je?" Zeptala se Klára když viděla jak jsem na něj koukala.

„to byl typek co mě zachranil" vysvětlila jsem a ona se zmateně podívala. Já ji to vlastně neřekla.

„jak zachránil? Stalo se něco?" Zeptala se zmateně a já si povzdechla.

„víš jak jsem šla od tebe? V jedný uličce si mě odchytl nějakej starej dědek a chtěl mě znásilnit ale přišel tam Viktor a zachránil mě" vysvětlila jsem a ona vykulila oči.

„cože se stalo? A jseš ok?" Začala na mě balit otázky a já kývla.

„jo, přišel tam zrovna když mi chtěl sundávat kraťasy" řekla jsem, už jsem s tím byla mírně v pohodě a jsem za to ráda.

Dojeli jsme k nemocnici a hned na to do ní vešli. Zamířili jsme do čekárny, kde sedělo pár maminek. Všechny byli starší jak Klára, takže na nás dvě koukali jak na nějaký zjevení.

Sedli jsme si ke dveřím a čekali.

„co když fakt budu těhotná? Lukáš děti nechce sám mi to říkal, s dítětem mě nebude chtít" řekla a z očí se jí začali kutálet potůčky slz.

„i kdyby tě nechal, máš mě já ve štychu nenechám, to slibuju" povzbudivě jsem se usmála a ukázala ji malíček že to myslím vážně, přijala ho.

„která z vás jde tam?" Zeptala se sestřička a Klára se přihlásila.

„tak pojďte rovnou" mile se usmála a my obě dvě vešli dovnitř.

Doktorka psala něco do počítače a tak se na chvíli nevěnovala. Chudák Klára tam z toho byla v nervech. .

„tak co vás trápí slečno?" Zeptala se.

„já jsem měla dostat měsíčky, ale už meškám týden, tak jsem si udělala těhotenský test který mi ukázal dvě čárky, tak jsem se přišla ujistit" vysvětlila ji Klára svůj problém a doktorka kývla.

Ukázala ji, že si má lehnout na lehátko a ona tak udělala.

„teď vám udělám ultrazvuk, vyhrňte si prosím triko" poprosila a Klára tak udělala. Ona ji dala na břicho nějaký gel a ultrazvukem ji jezdila po břiše.

„nic tu nevidim. Je možné, že měsíčky meškáte kvůli stresu a když vám bylo nevolno tak možná nějaká viroza, ale nebojte. Těhotná vážně nejste" řekla jí doktorka a Kláře se rozzářili oči asi vážně byla ráda, že není těhotná ani se jí nedivím.

„děkuju tak nashledanou" řekla když vstávala z lehátka. Doktorka ji odpověděla a my vešli do čekárny. Vydali jsme se ven k jejímu autu a teď už řídila Klára.

„myslím, že by to chtělo oslavit v pátek udělám pořádnou kalbu a ty dojdeš, ok?" Řekla a já se zasmala ale kývla jsem ji na to. Přece si to nenechám ujít.

„dobře dojdu ti i pomoc ať to neděláš sama" nabídla jsem se.

„ok, tak přijď asi ve čtyři" řekla a já kývla.....

Vyhodila mě u mě doma a já zalezla dovnitř. Pořád mi ale nesedí ten Viktor, jestli to byl on nebo ne, strašně moc se mu tam osoba podobala ale nejsem si na sto procent jistá....