One girl, Eight boys [Stray Kids ff]

1.

Jako vždy jsem byla u sebe doma a seděla u počítače, kde mám rozdělanou svoji první knihu. Můj otec byl slavný spisovatel a moje máma byla slavná modelka a občas fotili i mě. Takže mě zná skoro celý svět. Sem tam, když potřebuji nějaký peníze, tak fotky do nějaký reklamy udělám, takže jsem zdědila obě věci po svých rodičích. Rodiče měli před rokem autonehodu na dešti. Proto od té doby nejezdím ani nechodím ven za deště, jakmile prší v noci, tak neusnu. Sice už jsem dospělá a tohle by se mi dít nemělo, ale občas i dospělí tohle zažijí. Kvůli té nehodě zemřel i můj 10 letý bráška Christian a moje dvou roční sestra Adele. Takže jsem zbyla já a příbuzní.

Když bylo chvíli po obědě začal vedle mě vibrovat mobil. Volal strejda.

"Ahoj strýčku. Co potřebuješ?" pozdravila jsem ho a zeptala jsem se ho.

"Ahoj Chris. Potřebuji od tebe pomoc." pozdravil mě nazpět.

"Anoo. Co přesně by to bylo? Víš, že pomůžu se vším." řekla jsem a čekala co za pomoc bude potřebovat.

"Jedna moje asistentka. která je taková moje pravá ruka, odešla a tím, že potřebujeme sehnat někoho rychle na záskok tak jsi mě napadla ty. Promysli to. Nejpozději do zítra ráno." řekl mi a já jen rychle uvažovala.

"No asi by nebyl problém jen jestli by jsi mi nevysvětlil pak co a jak, jelikož já v životě moc nepodnikala." řekla jsem mu upřímně.

"Neboj se. To bych ti všechno řekl nebo ukázal. Tak co bereš to? Nebo mám počkat do zítra?" zeptal se mě.

"No helé strejdo dám ti vědět večer. Ještě si to promyslím a tak. Takže do večer máš moji odpověď." řekla jsem stejdovi do telefonu.

"Dobře fajn. Jak říkám, máš čas do zítra ráno. Takže mě to nevadí. No nic budu muset končit. Pak se tedy ozvi a ahoj." řekl a šlo v pozadí slyšet jakýsi rachot.

"Dobře. Měj se." řekla jsem a pak jsem hovor tipla a dala vedle sebe.

Laptop jsem zaklapla, jelikož teď jsem myšlenkami jinde a asi bych nedokázala psát. Ono je to potom takový těžký vymýšlet dál děj, když jste myšlenkami jinde. Když jsem byla malá často jsme létali do Koreji na dovolenou. Nebo, alespoň táta ji vždy měl. Máma musela jít vždy za strejdou, aby mu šla pomoct tak jako bych mu šla pomáhat já. Jakože možná i tahle práce mi půjde, ale zas on má společnost plnou idolů a jakože nevím co tam budu dělat, ale to jednoho dne zjistím, pokud tam půjdu pracovat. Což asi zkusím jelikož mě to zajímá a celkem se i na to těším. Takže jsem poslala strejdovi zprávu: "Hele strejdo nakonec jsem se rozhodla dřív a beru to." zprávu jsem odeslala. Do chvíle mi přišla odpověď: "Dobře nachystej se a pošlu pro tebe auto, aby jsi mohla přijet za mnou." zprávu jsem si přečetla a trochu se po upravila a změnila jsem outfit.

Po chvíli zde pro mě bylo auto a tak jsem nasedla a řidič mě odvezl před J.Y.P entertainment. Jakmile jsme tu byly vystoupila jsem a ochranka mě odvedla dovnitř. Po chvíli jsem stála před strejdy kanceláří. Zaťukala jsem.

"Dále." ozval se strejda.

"Ahoj strejdo." řekla jsem jakmile jsem vešla do kanceláře. On se odtáhl od stolu a stoupl si a šel mě obejmout.

"Jsem rád, že jsi tu nabídku vzala." řekl mi v objetí.

"O co přesně jde?" zeptala jsem se ho když jsme se přestali objímat.

"Budeš se jakoby "starat" o jednu moji skupinu." řekl strejda a slovo starat dal do uvozovek.

"Ano? A to budu s nimi bydlet a dávat ti vědět jak to tam vypadá nebo co?" zeptala jsem se ho znova jelikož jsem teď jakože nechápala.

"No něco v tom stylu. Jen budeš na ně dávat dohled, jelikož já tu týden nebudu. Tak potřebuji, aby kluci připravovali album a né, aby měli dovolenou kvůli tomu, že tady nebudu." řekl a já jen kývla.

"Jo a kluci jsou teď pryč. Takže můžeš jet domů a sbal si to co nejvíc potřebuješ pro zbytek věcí se uvidí, jestli si je budeš tam brát nebo ne. Jelikož mají jeden volný pokoj. Tak můžeš bydlet u nich. Budeš pro ně takový malý překvapení." řekl se smíchem a i já se tomu trochu musela zasmát.

"Se mě ještě leknou." řekla jsem mu se smíchem.

"Takovou nádhernou holku? To si nemyslím." řekl a zas si sedl ke stolu.

"A za 3 hodiny by tě můj řidič hodil k nim. A ještě něco. Tady máš klíče." dodal strejda a podal mi klíčenku s klíčem.

"Děkuji. A zatím se měj." řekla jsem. "Jo taky se měj a ahoj." řekl strejda a já tedy zase šla k autu.

Zas u mě byla ochranka a bezpečně mě přivezla domů. Šla jsem si balit. Balila jsem tak 2 hodiny. K tomu jsem si vzala můj laptop, grafický tablet a dál to znáte. Jak strejda předtím řekl tak za hodinu tu bylo auto a pomohli mi i dát věci do kufru a vyjeli jsme. Divila jsem se, když jsem byly u konci Seolu. Nevěděla jsem, že bydlí na kraji města. Dům vypadal moderně. Pak jsem tedy vystoupila a odemkla.

Věci mi hodily dovnitř a strejdův řidič odjel. Já tedy šla projít dům. Dům měl 2 patra když do toho počítám i přízemí. V prvním patře byly pokoje na stěně, kde byly schody byly nad nimi fotky členů. Hned jsem poznala o jakou skupinu jde. Byly to Stray Kids členi. A hádám, že tohle je jejich dorm. A když jsem našla můj pokoj. Tak jsem vešla dovnitř.

Vypadal nádherně. Měl i vlastní koupelnu. Takže je to super. Pokoj byl vymalovaný do bílo indigové barvy což je v podstatě modrá. A já modrou velice ráda. Takže mi to nevadilo. Měla jsem i balkón a krásný výhled na Seoul. Proto jsem se převlékla do modrých šatů a vlasy si nechala rozpuštěný. Jakmile jsem si všechny věci odnesla do pokoje tak jsem si začala vybalovat. Slyšela jsem bouchnutí dveří. Vyšla jsem na chodbu, a to byla taky takový balkon, jelikož jsem viděla dolů do jídelny. Proto jsem se rozhodla jít dolů za klukama.

"Konečně, že pro dnešek máme padla." řekl jeden z nich. Jakmile jsem se objevila na schodech všichni se na mě podívali.

----

Vítejte u téhle fanfikce.

Přemýšlela jsem, jestli tuhle ff vůbec vydat, když mám hodně knih rozepsaných, ale nakonec jsem si řekla, že vám ji vydám.

Omlouvám se za chyby. A popřípadě pište i to co mám zlepšit/ změnit.

Jako každá spisovatelka/každý spisovatel jsem ráda za každou zpětnou vazbu, kterou poskytneme.

Miluju vás Stays🖤❤️
-

Borůvka💖💖