One girl, Eight boys [Stray Kids ff]

11.

Time skip one week

Uběhl další týden a musím říct, že už je mi o dost lépe. Měla jsem jen horečku takže nakonec jsem se do týdne uzdravila. A dneska zpátky do práce. Kluci budou celý den nacvičovat a vlastně se věnovat jejich práci a já budu muset to samé. Včera jsem volala se strejdou a ten mi toho řekl tolik co je v plánu, že jsem půlku z toho nestihla zapamatovat. Jestli on si tohle všechno pamatuje tak to je zázrak, ale i tak jsem si to musela poznamenat.

Bylo ráno a já už byla vzhůru, nachystaná a připravená. Takže jsem teď měla namířeno do kuchyně.

"Dobré ráno." řekla jsem když jsem přišla do kuchyně.

"Dobré ráno." řekl mi Seungmin, který se jako jediný nacházel v kuchyni.

"Kde je zbytek?" zeptala jsem se ho.

"Někteří už jsou ve studiu a tak a někteří jsou ještě v dormu." řekl mi Seungmin a ze schodů se řítil Changbin a Hyunjin. Nebo spíš Hyunjin utíkal před Changbinem.

"Co vy dva zas provádíte?" zeptala jsem se jich.

"Nic. Jen zase blbnou." řekl Seungmin a oba se u nás zastavily.

"Jinak dobré ráno vám dvěma." dodala jsem.

"Dobré ráno." řekl Hyunjin a to samé řekl i pak Changbin.

"Hádám, že se do práce netěšíš." řekl mi Hyunjin.

"To ne. Všichni víte jaká námaha to je. Nikdo z nás neměl tušení před týdnem, že něco takového může udělat k tomu se za 2 týdny vrací a já neudělala skoro nic." řekla jsem jim.

"Neboj kdykoliv budeme mít čas tak se za tebou přijdeme podívat." řekl Changbin a usmál se.

"Díky, ale musím jít pospíchám." řekla jsem než někdo z nich stačil cokoliv říct už jsem byla venku. Naštěstí motorku už mám zpět u dormu. Takže můžu do práce jet na motorce.

Zaparkovala jsem v podzemní garáži a vyšla jsem směrem k výtahu a vyjela jsem na patro kde má strejda kancelář, ale prvně jsem ještě rychle zaběhla za klukama do studia. Samozřejmě, že tu zase asi bude Chan. Jemně jsem zaťukala na dveře.

"Dále." ozvalo se jemně a já vešla.

"Ahoj Chan." řekla jsem mu a on se jenom na mě podíval.

"Ahoj." řekl mi a dál se věnoval tomu co měl rozdělaného. Já jsem tedy zase odešla a šla jsem do kanceláře.

"Dobrý den." pozdravila jsem sekretářku, která jakmile si mě všimla šla hned za mnou s kupou papírů.

"Volal před chvílí pan Park. Za dva týdny se staví jen na otočku, aby si zkontroloval jestli je všechno v pořádku a pak zas bude muset odjet." řekla mi a já jenom kývla hlavou na souhlas.

"Jo a na tohle se máte podívat." řekla mi a tu kupu těch papírů mi položila přede mě.

"Dobře. Můžete jít." řekla jsem jí a ona tedy odešla a já tam seděla sama a pomalu jsem se dala do práce.

Nevím jestli to strejda dělá naschvál nebo jestli jen si potřebuje odpočinout, ale nevím jestli tohle budu zvládat. Však jsem chtěla psát tu knihu a i když jsem byla nemocná... tak ano něco jsem sice napsala, ale nebylo toho moc než co jsem si myslela, že napíšu. Takže teď se zase k tomu nedostanu. Protože už vidím, že po práci budu unavená.

Probírala jsem se těmi papíry a vše jsem si zapisovala či jsem něco na noťasu zaznamenávala různý nadcházející události a odpovídala jsem na různý emaily. Nebavilo mě, ale dělat jsem to musela. Dělám to pro mého strejdu a pro kluky. Někdo zaťukal.

"Dále." řekla jsem a přišla paní Joo neboli pro teď moje sekretářka.

"Omlouvám se jestli ruším, ale potřebují vás kluci ve Stray Kids." řekla jsem a já jsem se usmála. Konečně na chvíli budu mít od těch všech papírů klid.

"Dobře." řekla jsem jí a šla jsem za klukama.

"Co potřebujete?" zeptala jsem se jich jakmile jsem přišla za nimi.

"No tak album už je z části hotové, ale ještě nějakou dobu potrvá. Od zítra by jsme mohli začít pomalu do upravovat posledních pár písniček co nám schází a pak by jsme mohli začít nacvičovat choreografii." řekl mi Changbin.

"Dobře..." řekla jsem jim a Changbin se zarazil.

"Promiň, jsme zvyklí postupně hlásit jak na to jsme. Úplně jsem zapomněl, že tu JYP není." řekl Changbin.

"V pohodě. Je to i lepší, alespoň vím jak na tom jste a já mám alespoň chvíli od těch všech papírů a toho všeho." řekla jsem mu.

"Chápu... jestli moc nespěcháš tak si klidně sedni a můžeme pokecat. S klukama jsme si chvíli tady teď pauzu." řekl mi Bin a já jsem se tedy posadila.

"Jsme mohli jít za nimi. A ty určitě ještě něco doděláváš ne?" zeptala jsem se ho.

"To jo, ale stejně to můžu dodělat potom a tady je teď klid. Né že bych si chtěl na kluky stěžovat to ne i když občas jsou někdy až moc hluční to jo, ale je mi teď líp když tu je klid." řekl mi Bin a já jen jemně kývla hlavou na náznak, že chápu.

"Taky to tak občas mám takže se nemusíš za nic omlouvat. A chápu tě každý někdy potřebuje chvíli klidu." řekla jsem mu a on se usmál.

"Jsem rád, že to chápeš." řekl mi a usmál se. Do studia přišel Chan.

"Ahoj." řekla jsem směrem k Chanovi.

"Čau." řekl mi Chan a něco řekl Changbinovi a zas pak odešel.

"Co mu je?" zeptala jsem se Bina.

"Ale nic. Možná měl zase málo spánku." řekl mi Bin.

"Ale takhle se nikdy moc nechoval. Teda ze začátku když jsem se ukázala." řekla jsem mu.

"Neboj jeho to zase přejde." řekl mi a já mu věřila.

"No nic budu muset zase jít. Sice jsme si málo pokecali, ale i tak." řekla jsem Binovi.

"Hele i tenhle malý pokec byl pokec a stejně já taky musím pokračovat." řekl mi Binnie a já tedy odešla a ještě jsem rychle nakoukla za klukama.

Přišla jsem pomalu do té jejich menší haly a oni právě nacvičovali nějaké choreografie tak jsem jsem se jen usmála a odešla jsem zpátky do kanceláře a pokračovala jsem ve své práci.

----
Máte zde asi po dvou měsících kapitolu.

Jo já vím nestíhám psát, ale já jsem ráda, že vůbec něco napíšu takže asi tak.

Nechci to moc dlouho obkecávat a jsem ráda za každou zpětnou vazbu. A vím, že ty kapitoly poslední dobou nedávají moc smysl.

Miluju vás🖤❤️
- Borůvka💖💖