vše se dozvíte během příběhu, ale jen pro info, povahu Katherine a Eleny je podle mé představy v mém příběhu. a to stejně i u Billa a Toma🖤 a taky význam upíru je podle mé představy🖤 užívejte čtení🖤🔗
Probudila jsem se v 6:00. Zbývala mi hodina se připravit do školy. Můj otec doma nebyl. Na štěstí. Asi zas někde pije alkohol a přijde zas opilej. Abych pravdu řekla moc se doma neukazuje. Šla jsem se vysprchovat a udělat ranní hygienu. Je to první den čtvrťáků. Vzpoměla jsem si na první den upíří školy 1 třídy od základky... Aby bylo jasno těch chodím s Tomem do školy kde chodí lidi. Hned mi bylo do breku. Tak moc mi chybý... A to když jsem vždycky k němu cítila něco víc...a pořád cítím... Je těžké se s tím vyrovnat... Umyla jsem si obličej aby nebylo poznat že jsem se rozbrečela.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dnes jsem vypadala nějak takhle. A s Tomem jsem furt nejlepší kámoška. Jako dřív. Nic se nezměnilo. Než jsem šla do školy jsem viděla nějakou obálku na stole. Byla tam fotka holky která vypadala jako já.... A její jméno. Elena Pierce. Bylo tam... Že jsme dvojčata. Nachvíli jsem ztuhla. Popadla jsem tu obálku dala ji do školního batohu a vyrazila do školy co nejrychleji. A pak ještě čekala před školou na Toma. A přemýšlela jak je to možné... Já přece... Proč mi o ní máma nebo někdo nic neřekl? Proč ji neznám? Jakože to je moje sestra a zároveň dvojče když u nás nebydlí?
Z mích myšlenek mě přerušil dotek mého ramene. „Ahoj, promiň že to tolik trvalo" řekl Tom a usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatila. Slu jsme do školy a na chodbě čekali na hodinu. „Tome?" „Jo?" Vytáhla jsem obálku a ukázala mu ji. On si ji prohlédl. „Nedělá si s tebe někdo srandu?" „Kdo by to dělal" řekla jsem a koukala do země. „Neboj, to bude dobrý, jsem tu pro tebe" obejmul mě. „Jestli mně nezačneš taky objímat tak se budu cítit divně a trapně" uchechtl se. „Promiň, ale přimáčkl jsi mi ruce" taky jsem se uchechtla. „Promiň" usmál se a trochu se odtáhl a obejmuli jsme se.
Zazvonilo a já měla matiku a on dějepis tak jsme se rozloučili a šli každej do třídy. Po škole Tom už byl Toma protože končil o hodinu dřív a já si řekla že bych k němu mohla jít na návštěvu. V ruce jsem se sebou měla několik učebnic. Ani nevím proč jsem si to nedala do tašky ale teď se mi nechce sundávat taška takže jsem je držela jak idiot. Do někoho jsem narazila. A spadly mi všechny učebnice. „Omlouvám se" řekla jsem. „To je v pohodě to já se omlouvám pomůžu ti" řekl neznamý hlas. „Dekuju" řekla jsem když mi to pomáhal sebrat jako poslední tam byla moje propiska chytli jsme ji oba najednou. A naše ruce se omilem dotkly. A pak jsem se koukla na toho dotyčnýho a on na mně. Koukali jsme si do očí. „...Bille?..." byl to on...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Teď vypadal takhle.
Ale když jsem ho viděla naposledy vypadal takhle
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sice je to velká změna ale já ho poznám. Je to Bill. Já to vím. „S někým jsi si mě spletla" řekl a rychle šel pryč. Svoji upírskou schopností. Je to on. Já to vím...šla jsem svoji upírskou schopností k Tomovi.
