37 stupňů

146 6 0
                                    

Dneska bylo opravdu 37 stupňů mě se do práce nechtělo. Kdyby mi nedávali 100 tisíc měsíčně, tak tam nejdu. Je to těžká práce. Nemám ráda kraťasy ale dneska bych to v teplácích nepřežila. "To si ze mě dělaj asi prdel ne?" Řekla jsem, když jsem viděla že místo uniformy tam mám crop top s naším logem věznicí. Byl u toho vzkaz.

Dnes máš kratší triko protože by ses jinak upekla. Opovaž se si vzít uniformu jinak nám omdlíš.

No super. Oblékla jsem si crop top a podívala se na sebe. To je po prvý a na posled. A teď už mě čekala prohlídka cel. "Kontrola cel, všichni k mřížím!" A vstoupila jsem do cely 01. U vchodu se mi zamotala hlava tak jsem se nachvíli zastavila. "Coje paní Bryantová?" Podívala jsem se na Franka a suše odpověděla "Nic." Provedli jsme postojovou rutinu a šla jsem dál. "Kurva" zašeptala jsem si pro sebe protože jsem viděla chvílemi černo. "Copak copak, Winter?" Prohlásil Kaulitz. "Nic." Udělala jsem postoj a čekala na něj. "Neudělám ten tvůj postoj dokuď mi neřekneš co se děje."

"Zopakuj ten postoj a neser." Řekla jsem přísně a v tu chvíli jsem zase viděla černo a k tomu se mi zamotala hlava. Prolomila se mi kolena a sesunula jsem se na zem. Kaulitz vypadal že měl strach. "Winter!" Zařval na mě. A už jsem neslyšela nic. Pak bouchání do mříží, při čemž jsem se trochu vzbudila, ale ne na tolik abych vstala. A pak jsem se probudila úplně. Nademnou klečel Kaulitz rychle jsem se zvedla a chtěla na něj zařvat ať jde zpátky do komory, ale on mi položil jeho ruce na moje ramena a jemně mě přitiskl k zemi. "Omdlela jsi, radši teď chvíli lež, neuteču." Řekl mi. Podívala jsem se na jeho komoru kde byly ocelové mříže rozdrápány jako od nějakého zvířete.

Cela 01Kde žijí příběhy. Začni objevovat