Chorvatsko

138 5 0
                                    

Nevěděla jsem co mám dělat, náhradní zbraň nemám, jenom kapesní nožík. "Jak už si říkala, jsem tady 4 roky. To znamená že mi ten nožík dáš, velmi pomalími pohyby. Rozumíš?" Přikývla jsem, a začala nožík vytahovat. Dvoumi kroky jsem k němu přišla a chtěla mu nožík dát. Ale proč to nerisknout žejo.

Zabodla jsem mu nůž do slabého místa, a utekla z jeho dosahu. Nevím proč ale směrem k Tomovi komoře. "Jsi v pohodě?!" Zeptal se mě. "To není podstatný, musíme evakuovat věznici." Chtěla jsem se rozeběhnout k červenému tlačítku k evakuaci, ale Tom mě zastavil. "Jsi v pohodě?" Protočila jsem oči.

"Ježiši jo" usmál se a pustil mě. Doběhla jsem na konec cely a zmáčkla to tlačítko. Rozezněl se poplach. Vždy když je poplach, tak se rozezní šéfovi telefon. A teď mi volá. "Winter! Co to má znamenat! Jsem v Chorvatsku!" A zavěsil. Doprdele.

Běžela jsem zpátky k Tomovi komoře. "Nikdo sem teď nemůže přijít!" Tom chvíli přemýšlel a pak řekl "Pusť mě." Nevim o čem mluví. "Co?" Tom přišel k mřížím. "Pusť mě. Vězně vyženeme na pracovní zahradu a s Frankem něco uděláme." Zvedla jsem obočí."takže ty mi chceš pomoct?" Tom naléhal. "Nemel furt a pusť mě!" Poslechla jsem.

Když jsem odemkla jeho komoru, tak jsme šli všechny nahnat na pracovní zahradu, kde vězni pracují. S Tomem jsme to zvládli, a teď Frank. "Jdu tam." Řekl Tom. "Ani hovno." Tom se ke mě přiblížil. "Jestli na tebe šáhne, stačí zakřičet  moje jméno." Nechápala jsem "Já si s ním poradím." Tom ani nepřikývl. Nic.

Šla jsem si pro novou pistol. FN SCAR, moje oblíbená. "Franku, ani to nezkoušej." Řekla jsem když jsem vešla do jeho komory. Frank se obrátil a namířil na mě zbraň.

Cela 01Kde žijí příběhy. Začni objevovat