Další plahočení do školy. To je věc, kterou snad nikdo nechce. Já se právě choulím v černé mikině s nějakými černými kalhotami, které jsem vytáhla ze dna skříně. Na uších sluchátka se svojí oblíbenou muzikou a čekám na bus v říjnu kdy padá mlha je zima a vlhko no prostě děs. Autobus má zpoždění, samozřejmě, proč by tomu tak nemělo být rozhodně mi nebude vadit přijít do školy pozdě kde mě za to sežere náš otravný třídní učitel. Ach jo dnes jsem vstala z postele asi levou nohou nebo nevím.
Ráno v šest my zavříská budík do ucha, že jako "hej vsávej a hejbni sebou nebo zase příjdeš pozdě." Tak tedy vstanu jdu do sprchy kde se samozřejmě musím totálně rozsekat, protože jsem takoví nemehlo, že uklouznu na louži vody. To fakt chcete no aspoň už jsem se plně probudila. Naházela jsem na sebe nějaké oblečení a šla si udělat snídani, která se skládala z čokoládových cereálii s jogurtu a k tomu káva. No, jenže mám dnes fakt den blbec, protože po dojedení jsem rozbila misku, asi už chápete, že jsem fakt úplný debil. Po tom co jsem se konečně dostala z domu vynechám naházení věcí do tašky a srdce drtícím se loučení se svým černým kocourem jménem Alex.
No, a nyní jsem tady čekajíc na zpožděný autobus a vyprávějící své mizerné ráno. No konečně přijel ten blbý autobus. Ještě najít místo, super sedím u okna vzadu, tak to beru tady mě nikdo rušit nebude, možná si dokonce na chvíli ještě zdřímnu. K mé nelibosti se s trhnutím probouzím a zjišťuji, že jsme zastavili na mezizastávce a nastupuje nějaká neznámá dívka. Vypadala jako taková ta typická holka co se jí každý bojí a dostat od ní pěstí bude fakt bolet. Takže instinktivně jsem se úplně natlačila do rohu co nejvíc to jen šlo a dělala jsem že tam nejsem. Snad si mě nevšimne.
