𝑽 𝒛𝒂𝒋𝒆𝒕í 𝑚𝑎𝑓𝑖𝑎́𝑛𝑎

8. kapitola pokus o útěk

Z pohledu Nicolase
Stála přede mnou na jedné noze a brečela hrozně se třepala bylo vidět že se bojí že jí prodám, ještě nevím je krásná a peníze zrovna nepotřebuju ale potomka ano takže si jí asi nechám ale baví mě jí týrat.

N- můžeš dát nohu dolů

Z pohledu Karin
Nešlo to ustát a tak jsem padla k zemi hrozně mě bolí nohy a mám žízeň a hlad bolí mě břicho motá se mi hlava chci domů...

Nicolas zavolal na služebné ať mi pomůžou a dají něco k jídlu

Pomohli mi vsát a šli jsme někam do jídelny dali mi nějaké jídlo, přišel pro mě nějaký bodyguard a vzal mě za paži a odnesl mě do nějaké ložnice. Odešel a zamkl dveře rozhledla jsem se po pokoji a byli tu okna byli otevřené akorát jsem byla tak ve třetím patře.

Z pohledu Nicolas
S mým bratrem Alexem jsme seděli v mé kanceláři, a popíjeli whisky.

A- Alex

A- hele vybral sis dobře

N- já vím je hezká že

A- hezká? Je přenádherná

N- jojo..

4 hodiny později

Bylo půl deváté a já furt sedím v kanceláři akorát bez Alexe ten už musel a já řeším smlouvu s jinou mafii. Chci si odpočinout takže půjdu si už lehnout..

Karin pohled

Furt nemůžu usnout je mi furt blbě, ležím jen v posteli a čekám co se bude dít dál zabíje mě ?! Slyším kroky a jak někdo odemyká dveře od tohohle pokoje zavřu oči a dělám že spím no moc to nepomůže jelikož si ke mně někdo lehne, panebože vedle mě někdo leží?! Byl to on Nicolas zapáchal alkoholem ležela jsem k němu zády jen jsem otočila hlavu a on ke mně zády neležel, byl bez trička jen v nějakých šedých teplácích, otočím se zpátky a najednou mi dá ruce okolo mého pásu a přitáhne si mě k sobě. Nemám sílu se bránit je mi furt hrozně blbě, takže radši dělám že spím no ale o chvíli už to jenom nedělám ale už spím

Další den

Probudila jsem se a už vedle mě nikdo nebyl, vyšel z koupelny s černým tričkem a šedýma teplakama

N- ale kdopak se to probudil

Ty- co chceš?!
Zvýšila jsem docela hlas a jak jsem si to uvědomila tak jsem přestala dýchat na chvíli

N- ale ale nezvyšuj na mě hlas budeš litovat!

Ty- omlouvám se

Rozbrečela jsem se nechtěla jsem ale prostě to nejde

N- nebul!

Odešel z místnosti

Uběhlo docela hodně hodin a já furt trčím v tomhle pokoji služebné mi přinesli vodu a nějaké jídlo ale odmítala jsem ho neměla jsem z toho všeho chuť jíst..

Služebná - S

Přišla do pokoje služebná taková hrozně nepříjemná jak to vím už tady byla, přinesla mi tác s jídlem a pitím

S- měla by jste něco sníst jestli nic nesnite řeknu to panoj Nicolasovi a budete mít velikej problém

Ty- všímejte si svého jo díky

Najednou ke mě přišla a nechala otevřené dveře to mě něco napadlo bude to zlý ale co už na nočním stolku byla vaza seděla jsem na posteli a dala tam ten tác a na tom byl kapesník ten jsem nenápadně schodila na zem a zeptala se jestli by ho sebrala ona řekla jo a jak na mě neviděla skrčila se t
Tak jsem popadla vazů a flákla jí do hlavy ona spadlá na zem a vypadala že je v bezvědomí tak jsem vstala a začala běžet pryč běžela jsem přes nějakou dlouhou chodbu a zrovna jsem zatáčela abych se podívala jestli za mnou neběží a ne neběžela

Nicolasuv pohled

Sedím v kanceláři a řeším práci, dělám to celý den tak se rozhodnu jít navštívit karin zrovna jdu a najednou do mě někdo nárazí

Pohled Karin
Najednou do někoho narazím!

Pardón zase krátký a že jsem to napsala po dlouhé době ale neměla jsem vůbec čas
Doufám že se příběh líbí kdyby něco tak napište

LULU💋