37.kapitola

228 2 0
                                    

Přišel ke mě a vzal mě za ruku a táhl mě do SKLEPA! Ne ne ne ne já už tam nemůžu. Od doby co jsem tam byla naposledy mám  z toho místa hrozný strach...

Ty- NE! PROSIM NEDĚLEJ TO!!!

D-to sis měla rozmyslet dřív!

Najednou otevřel dveře od sklepa mě tam hodil a zavřel
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Už jsem tady den a mám neskutečnou žízeň a hlad potřebuju na záchod...
.
.
Najednou  slyším zámek jak David odemyká!
.
.
.
Vešel dovnitř já jsem se posunula do rohů a skoulela do klubíčka on přišel ke mně a najednou...

D- je mi to hrozně líto Karin je mi to hrozně líto....

A furt to opakoval a začali mu kapat slzy
.
.
.
Začalo mi ho být líto

Ty- to je v pohodě....

Jsem to ale tupa co

D- odpouštíš mi už to nikdy neudělám...
      přísahám...
.
.
.
Chvíli jsem se nad tím rozmýšlela, co mi jiného zbývá než mu odpustit nechci tady umřít hlady

Ty- j...jo

𝑽  𝒛𝒂𝒋𝒆𝒕í  𝑚𝑎𝑓𝑖𝑎́𝑛𝑎Kde žijí příběhy. Začni objevovat