We Met On The Street

1.

,,Chováš se jako idiot! Jdu pryč, je konec Jaku!" zakřičela jsem na svého, teď už ex přítele u něj v bytě
,,Fajn, běž si! Stejně jsi jen děvka!" zakřičel na mě nazpět
,,Nejsem děvka! A narozdíl od někoho nejsem násilnický hovado!" zakřičela jsem na něj znova a on mi vzal hlavu a čelem mi práskl o zeď

,,Už tě nikdy nechci vidět, Ashley" zašeptal mi do ucha, když jsem byla téměř bez sil, otevřela jsem dveře a vyběhla z nich na temnou chodbu a z třetího patra jsem seběhla po schodech dolů a pak ven.

Byla jsem úplně v háji, brečela jsem, na obličeji jsem měla rozmazanou rtěnku a směs krve a mých slz.
Přebíhala jsem tmavou silnici, v okolí jen pár lamp, když v tom do mě někdo narazil autem..

Byl to malý náraz, avšak jsem upadla a uhodila se do hlavy a moc nevnímala.. slyšela jsem zabouchnou dveře od auta a jak na mě někdo mluvil
,,Haló! Haló! Jsi vpořádku!?" volal na mě neznámý hlas, otevřela jsem oči, abych na tu postavu viděla.
Ale bohužel..vše jsem měla rozmazané
,,J-já skoro nic nevidím, můžete mi pomoct?" ptala jsem se roztřeseným hlasem
,,Máš rány na hlavě a hodně si se uhodila, odvezu tě do nemocnice" řekl neznámý a pomalu mě zvedl a naložil do auta na místo spolujezdce, podle hlasu jsem poznala, že je to muž.

,,Kdo jsi a co jsi dělala v tomhle stavu, v tuhle hodinu na silnici?" ptal se mě chlapec, který mě odvážel nejspíš do nemocnice, zrak se mi zlepšoval čím dál více
,,Já.. jmenuji se Ashley Werington.."
,,..Právě jsem se rozešla se svým násilnickým přítelem, který mě následně několikrát uhodil a já se vydala domů..a dál už to znáš.."
odpověděla jsem mu a on se na mě krátce ohlédl, potřeboval se věnovat řízení.

Teď už jsem viděla normálně, ten chlapec měl nádherné hnědé oči, krásné plné rty, které mu zdobil stříbrný piercing, na hlavě měl posazenou kšiltovku, pod kterou měl čelenku a dredy v culíku.

,,To mě mrzí..mohl bych pro tebe něco udělat? Sice se známe jen chvíli, ale i tak. Jo, jinak, já se jmenuji Tom" představil se mi konečně a já se na něj jen krátce usmála.

,,Těší mě, a jo, vlastně by jsi mohl něco udělat.." řekla jsem
,,Mohl by jsi mi cestou někde koupit vlhčené ubrousky? Nechci vypadat, jako bych někoho zabila" dokončila jsem větu a Tom se usmál
,,To je samozřejmost" řekl a vytáhl z kapsy u dveří auta vlhčené ubrousky, je vybavený.

,,Děkuju"
,,To je maličkost.."
začala jsem si utírat obličej ubrousky a při tom se dívala do malého zrcátka, co bylo v autě.

Dojeli jsme na urgentní příjem a šli na zápis
,,Dobrý den, co se vám stalo?" ptala se mě sestra
,,Bouchla jsem se do hlavy o asfalt, při nárazu do auta, také jsem dostala hlavou o zeď.." vysvětlila jsem jí
,,Dobře, vaše jméno?"
,,Ashley Werington"
,,Kolik vám je let?"
,,Sedmnáct"
,,Nějaké doklady jako kartička pojištěnce?"
,,Ano, určitě"
,,Dobře, támhle se posaďte, za chvíli si vás vezme některý z našich skvělých doktorů do péče" ukončila náš rozhovor sestra a já se na ni usmála.

Tom byl pořád se mnou.
,,Už můžeš jít, děkuju, že jsi mě sem dovezl a postaral se o mě" řekla jsem a Tom jen záporně zavrtěl hlavou
,,V žádném případě, zůstanu tu s tebou" namítl a já se usmála.
Vždyť se známe teprve pár minut a on tu se mnou chce zůstat, úplně cizí člověk.
Ale jsem ráda, že se o mě alespoň trochu někdo zajímá.
Vypadá opravdu fajn, jenže teď mám problém věřit lidem, už jsem toho zažila celkem dost.. s Jakem.

Ze začátku vypadal jako opravdu fajn kluk, bylo nám spolu dobře, jenže asi po půl roku vztahu mě začal mlátit, když byl opilý, i když byl střízlivý.. někdy ani neměl důvod.
Jenže z Toma vyzařovala taková divná energie, je to jiné..

☆.𓋼𓍊 𓆏 𓍊𓋼𓍊.☆
Co si o tom myslíte? Mně osobně se ten příběh dost líbí a chtěla bych ho psát dál. Jaký na to máte názor vy?
Jo jinak jméno hlavní hrdinky jsem plácla úplně náhodně♡miluju vás