~ 2 ~

20 4 0
                                    


Na kraji silnice stála 3 policejní auta. Všechna blikala. Zanedlouho přijelo další, ale ne policejní. Toto auto bylo úplně obyčejné. Byl to černý osobní vůz značky Volkswagen. Vystoupil z něho muž s tmavšími vlasy, které byly schované pod černým kloboukem. Měl na sobě sněhově bílou košili s tmavou kravatou a tmavé kalhoty, přes ramena měl přehozený hnědý kabát a jeho kulatému obličeji s oříškově hnědýma očima vévodil hustý, přísně zastřižený knír. Detektiv Ryan Hawkins. Muž se podíval kolem sebe, něco si zamumlal pod vousy a stáhl obočí do jedné linky, než podlezl pod policejní páskou, kývl strážníkům hlídající ji na pozdrav a namířil si to za jedním z policistů.

"Detektive" pozdravil ho policista, detektiv mu pozdrav opětoval a zeptal se

"Strážníku Bille. Víme co se stalo? Mimochodem, mají mi od nás poslat nějakýho zajíce. Až přijede, dejte mi vědět."

Než policista stihl zareagovat objevila se za detektivem mladší žena, které mohlo být tak 27. Husté tmavě hnědé vlasy měla svázané v jednoduchém culíku a ledově modré oči upírala na muže před sebou. Slyšela je. Pod tmavým zimním kabátem jí vykukoval rolák světlého pleteného svetru, tmavé kalhoty ladily ke stejně barevným botám a v rukou měla červený poznámkový blok, ze které předčítala.

"Obětí je Diana Winterová, 28 let, sekretářka Phila Dixlyho, nejspíš jela domů z práce. Vyjela ze zatáčky, vypadá to ale divně, asi to nebyla nehoda."

"Máme svědky? Viděl to někdo?" přerušil ji Ryan.

"Máme očitého svědka. Padesátiletý Joe Rogers, učitel dějepisu, cyklista, jel domů, nebyl pod vlivem alkoholu, to on nás volal. Doslova řekl : Vypadalo to, jako kdyby vůbec nebrzdila. S té zatáčky prostě vystřelila. "

"A to auto?"

"Nebylo její, je psané na firmu. Našli jsme pouze její kabelku, ve které měla doklady. Jinak bylo prázdné"

"Měla tam i telefon?" přerušil ji znovu detektiv, který se v průběhu jejího proslovu stihl otočit a upíral zrak na blok v její ruce.

"Ano měla, technici si ho už vzali, dají nám vědět. Něco se jim ale nelíbí na řízení, chtějí si to auto vzít k sobě a proklepnout ho," řekla a podívala se na detektiva.

"Čekáme na vás - až si prohlédnete místo činu."

"Tak proč tady stojíme?"řekl Ryan a rázným krokem sestupoval z příkrého srázu dolů. U vraku auta se zastavil, nahlédl dovnitř a zkontroloval si dráhu, kterou auto přijelo. O pár metrů dál se nad mrtvým tělem skláněl koroner.

"Detektive..."

"Doktore..." oba se lehkým kývnutím hlavy pozdravili.

"Tohle nemohla přežít. Evidentně má těžká vnitřní poranění a zlomený vaz. Více vám řeknu po pitvě. Dobrý večer Kate." pokývl hlavou a lehce se na ni usmál.

"Jak se vám daří, pane doktore?"

"No nic, uvidíme se, až budu něco vědět. Už musíme jet. Pozdravujte ode mě otce."

"Ráda" odpověděla Kate a obdařila ho oslňujícím úsměvem.

Detektiv nasadil nechápavý výraz, ale než se stačil na cokoliv zeptat, museli uvolnit místo nosítkům.

Detektiv se tedy vydal zpět a nahlas uvažoval:

"...sekretářka Dixlyho... sekretářka Dixlyho..." žena pouze přikyvovala.

"Mimochodem, jsem Kate. Kate Gardner," Na to jí detektiv neodpověděl a nasedl za volant svého auta. Než stihl nastartovat, otevřeli se dveře spolujezdce a Kate se posadila, zapásala a vydechla:

"Můžeme." Ryan se jen pobaveně se usmál.

The Biggest SuspectKde žijí příběhy. Začni objevovat