zakázána láska 2

15

Nemůžu uvěřit co mi Bill právě řekl.
Ale uznávám.
Začala jsem.
Očividně je to nedorumení.
A já to posrala.
Lehla jsem si a brečela.
Za vše mužů já.
Nejraději bych se zastřelila.

Někdy ve 3 ráno někdo zaklepal.
Čekala jsem opilou Ellu.
Ale byl to úplně někdo jiný.
Exer a Pedro.
" Cau Alex. Jdeš s námi se projít? "
Neměla jsem s tím problém.
" Jo, jenom se převleku "
Spíš jsem na sebe hodila mikinu a jiné kalhoty.
Popadla jsem klíče a mobil.
Kluci se na mě usmívali.
Jenom proč chtějí jít ve 3 ráno ven.
Do klubu bych brala ale vím že Exer nemůže pít když je na práškach.
Takže klub asi ne.
" A kam jdeme ? "
Kluci se na sebe ve stejnou chvíli podívali.
" Jenom procházka "
Řekl Pedro a znovu se podíval na Exera.
Zajímavé.

Procházka byla fajn.
Kluci jsou vtipný a nenudim se s nima.
Ale furt jsem si všimla jak si mezi sebou šeptají.
Bylo to strašně divné.
Najednou kluci zatočily do temné uličky.
Nejdřív se mi tam nechtělo ale kluci vypadali že vědí kam jít.
" Alex? Pojď k nám. "
Řekl jemným hláskem Exer.
Neviděla jsem žádný problém.
Ale vím že jsem až po uši ve sračkách.
Exer mi dal ruku na tvář.
Naklonil se ke mně a zašeptal.
" Omlouváme se ti "
Nechápala jsem co tím myslí.
Pedro mi dal na ústa roubík.
Nemohla jsem mluvit.
Exer mi držel ruce.
Nakonec je svázal.
Věděla jsem že je to vše v prdeli.
Furt jsem se kroutila.
Až mě Pedro přetáhl přes hlavu.
Ležela jsem na zemi a jediné co mi fungovalo byl sluch.
Matně i zrak.
Viděla jsem jenom čmouhy.
Ale cítila jsem vše.
Ta bolest.
Každičký pohyb v mém těle mě bolel.
Ty zvuky mě doháněli k šílenství.
Ty vzdechy Pedra a Exera.
Moje vzdechy.
Teda spíš jen část jich.
Začala jsem brečet a chtěla ať to ukončí.
Když už jsem nějakou dobu ležela na zemi skoro v bezvědomí.
Kluci byly furt uvnitř mě.
Moje smyslu začali znovu fungovat.
Odkopla jsem Exera do břicha.
Pedrovi jsem dala loktem do obličeje.
Nějakým způsobem jsem si oblékla oblečení i se zavázanýma rukama.
Kluci na mě koukali.
Byly naštvaní.
Zlost jim koukala z očí.
Rozvázala jsem si ruce a dala roubík pryč z mé pusy.
Exer se zvedl a skočil na mě.
Mlátil mě.
Ale i já mu dala slušnou ránu.
Pedro se k Exerovi přidal.
Dva na jednoho.
To není fér.
Ale už od 15 se umím prát.
Kluci sice měli sílu ale i ji měla.
Postupně všichni měli rozmlacene obličeje.
Pedro trochu více, asi od Billa.
Když jsem si neuhlídala pravou stranu.
Exer mi dal pěstí.
spadla jsem na zem.
Nakonec mě Pedro nakopnul do břicha.
Vykašlala jsem krev.
Exer se nahlas smál a Pedro se jen usmíval.
" Dobrá práce Exere "
Řekl Pedro a nastavil ruku na plácnutí s Exerem.
Exer si s ním plácl.
Ale Pedro se začal nahlas smát.
Jako psychopat.
Exer nechápal.
Psychicky nestabilní smích přestal.
Pedro vytáhl zbraň z bundy a namířil na Exera.
" Co to děláš? To jsme si nedomluvili "
Pedro se začal znovu smát.
" Ses tak naivní. Já domluvu ruším "
Řekl a střelil Exera do břicha.
Spadl vedle mě.
Pedro se uchechtl a utekl pryč.
" Exere? Ses v pohodě? "
Podíval se na mě.
" Vypadám na to "
Zasmál se ale smích mu způsobil bolesti.
" Alex. Omlouvám se ti. Byl to vše jeho nápad. I před 2 lety to udělal Elle.
A já jako blbec mu pomohl. "
Neměla jsem sílu se zlobit.
" Stane se. Takže Jackob je tvůj "
Exer začal zavírat oči.
" Dík že ses o něj starala. Mam tě rád "
Poslední slova co řekl.
Bylo mi do breku.
" Taky tě mám ráda "
Věděla jsem že mě uz neslyšel.
Bude mi chybět.
Vím že za to co mi udelal nemůže.