Tak jsem se rozhodla nedávno, že si projdu celý příběh a trošku ho poupravím. Snažila jsem se všechny gramatické chyby opravit, taky některé nesrovnalosti nebo zbytečnosti jsem v příběhu přepsala či smazala a některé kapitoly jsem i trochu zkrátila.
Takže kdo by chtěl může si to přečíst znovu, něž opět vydám další kapitolu. V poslední době mě to nějak chytlo to psaní, takže v nejbližší době by kapitoly mohly vycházet častěji.
BTW ta scéna v tunelu.....co to jako je😫😶🌫️ se asi propadnu do země, ikdyz není to TAK hrozný, ale....👀🙈
○●○●○●○●○●○●○●○●○●○●○●
Tak a teď jsem věděla, že jsem v háji. Sama s Fredem, kterej byl na mně nalepenej celým tělem, v úplně prázdném tunelu, kde jen tak někdo nepřijde. Když jsem si to uvědomila, tak jsem ho rychle pustila a chtěla jsem se protáhnout ven z výklenku. On mě ale chytil rychle za ruku a zatáhl zpátky. ,,Kampak?" uchechtl se. ,,Myslím, že moje pomsta se moc nevyvedla a že bychom měli jít, aby George nemusel čekat." pokrčila jsem rameny. ,,To si nemyslím." ušklíbl se a začal mě lechtat.
,,Frede....do...dost." snažila jsem se promluvit přes záchvat smíchu. ,,Ty vypadáš." smál se mi Fred. ,,Asi se počůrám pokud nepřestaneš, což na svědomí mít nechceš." smála jsem se dál. ,,Fajn." naposledy se uchechtl a pak spustil ruce podél těla.
Navázali jsme oční kontakt a mě to fakt lákalo, tak jsem se nahnula a vtiskla mu rychlou pusu. V tu chvíli jsem na nic nečekala a utekla jsem rychle k žebříku vedoucímu ven z tunelu.
Když jsem otevřela poklop, tak jsem se ocitla ve skladu medového ráje. Nenápadně jsem se proplížila ven a tam už čekal George.
,,Tady si!" vykřikl když mě spatřil, ale to už se k nám připojil i Fred. Já jsem se snažila dělat jakoby nic, ale jeho intenzivní pohled jsem na sobě cítila. Takže plán vyhýbat se konverzaci s Fredem začíná.
,,Jo víš, trochu jsem si to tady prošla, než jste se vy uráčili přijít." pousmála jsem se a hodila jsem pohled na Freda, který se ušklíbl. ,,Faaaajn, tak jdeme na ten ležák?" nadšeně vykřikl George a já přitakala.
U Tří košťat bylo prázdno, nečekaně, když školní rok teprve začal. Když jsme vešli, pozdravili jsme madam Rossmetu a sedli jsme si k volnému stolu. ,,Co to bude děcka?" zeptala se nás se zamýšleným výrazem. ,,Tři máslové ležáky!" křikl George a poté se otočil na mě. ,,Takže Potterová," odmlčel se George, "co první den školy?" usmál se. ,,No......máme napsat tři stránkovou esej do dějin čar a kouzel." řekla jsem a pak jsem se zarazila.
,,Ajoo....už musím kluci, je to do zítra a musím ještě stihnout knihovnu." rychle jsem se postavila. ,,Chceš doprovodit? Venku už se začíná stmívat." navrhl George. ,,Jestli chceš." pokrčila jsem rameny a oblékla jsem si svůj kabát. ,,Počkám venku!" řekla jsem a vydala jsem se směrem ke dveřím.
Po asi pěti minutách čekání, netuším co tam dělali, se otevřeli dveře a ven vyšel George. ,,Jdeme?" nečekala jsem na reakci a vydala jsem se k medovému ráji s Georgem v patách. Po celou cestu ani jeden z nás nepromluvil a šli jsme v tichosti vedle sebe. ,,Takže co se stalo?" prolomil ticho George, když jsme se ocitli v tunelu. ,,Co by se mělo stát?" nakrčila jsem obočí. ,,Myslíš, že jsem si nevšiml toho jak se na tebe Fred koukal? Takže co se stalo." zeptal se znovu George a já pokrčila rameny. ,,Netuším." podívala jsem se na něj. ,,Měli bychom zrychlit, abych stihla tu knihovnu." podotkla jsem a přidala do kroku. ,,Jo jasně." usmál se a doběhl mě.
Když jsme vylezli na chodbu, rozloučili jsme se a každý se vydal jiným směrem. Cesta do knihovny mi utekla poměrně rychle a v knihovně už jsem u stolu viděla sedět Lily. ,,Čauky, kde celý den lítáš?" zeptala se mě. ,,Neuvěříš co jsem udělala!" vyhrkla jsem a rychle jsem se posadila. ,,Co?!" vytřeštila oči. ,,DalajsempusuFredovi." zamumlala jsem. ,,Cože, mluv normálně." protočila očima. ,,Dala jsem mu pusu." řekla jsem rychle. ,,Cože, komu?" nechápavě mě pozorovala. ,,No komu asi....Fredovi." převrátila jsem oči a ona zapištěla.
,, Vážně?" pozorovala mě a čekala, kdy řeknu že to byla celou dobu sranda. ,,Jo vážně, na Brumbálovy ponožky." uchechtla jsem se. ,,Fuuj, no dobře, ale co teď budeš dělat?" ,,Vyhýbat se mu." řekla jsem bez váhání. ,,Myslíš že je to dobrý nápad." pochybovala Lily. ,,Jo, chvíli se mu budu vyhýbat a on na to pak zapomene a budu mít zase pokoj." přesvědčivě jsem řekla a Lily pokrčila rameny. ,,Když myslíš." pokrčila rameny. ,,Nemyslím, já to vím a teď mě omluv, jdu si najít knížky na tu esej." zvedla jsem se od stolu a vydala jsem se do útrob bradavické knihovny.
○●○●○●○●○●○●○●○●○●○●○●
,,Jestli si z toho Binns nesedne na prdel, tak už nevím." kráčela jsem chodbou k naší koleji a společnost mi dělala Lily. ,,Počkat on vlastně žádnou nemá." zarazila jsem se. ,,Tak se může propadnout podlahou." navrhla Lily a já souhlasila. ,,To by šlo a teď..." zarazila jsem se s pohledem připíchnutým na jedné jediné osobě. ,,Co teď?" zastavila se Lily hned vedle mě. ,,Haloo, vnímáš?" mávala mi rukou před očima, ale já ji ignorovala. Po chvíli marných pokusů následovala můj pohled až ho zapíchla do Freda.
,,Děláš si srandu?" začala se smát a já ji zpražila. ,,Musíme ho nějak obejít, určitě tady čeká na mě, protože ví, že je to jedna z hlavních chodeb vedoucí do zmijozelské společenky." zamumlala jsem k Lily. ,,Myslíš, že čeká na tebe?" pozvedla obočí a já pokrčila rameny. ,,Co já vím, ale nechci to podcenit. A teď neruš přemýšlím." zacpala jsem ji pusu a zatáhla jsem ji za nejbližší roh. Můj mozek jel na plné obrátky a já se snažila vymyslet nejrychlejší cestu při které bychom nepotkali Freda.
Nakonec mě to trklo. No jasně. ,,Pojď Lily, půjdeme kolem nepoužívaných učeben." pomalu jsem se vydala tím směrem a Lily mě i když nedobrovolně následovala. ,,Tady doleva." naváděla jsem ji, protože tu byla nehorázná tma. ,,No a tady to je." otevřela jsem dveře a vykoukla na chodbu.
Do zmijozelské společenky jsme se dostali už snadno a do pokoje jak by smet. ,,To byl den." zamumlala jsem do polštáře a Lily se zasmála. ,,Máš pravdu, měla bys už jít spát, abys měla dost síly na vyhýbání se Fredovi." popíchla mě a já zamručela. ,,Když to říkáš ty, tak na tom něco bude." pousmála jsem se a s přáním dobré noci jsem se propadla do hlubokého spánku.
○●○●○●○●○●○●○●○●○●○●○●
Na poslední chvíli jsem sesmolila nějakej ten konec téhle kapitoly....sice s ní nejsem nějak spokojená, ale co nadělám
V budoucnu mám v plánu víc na tom zapracovat, ale jak se říká sliby chyby...takže nic neslibuju👀😅
Taky jsem si všimla že už jsou to tři roky od vydání prologu, takže třetí výročí🥳 damn to letí😅❤️ pamatuju jak jsem to jako malý kido začala psát a nečekala jsem že se na tom tak zaseknu a nebo že to bude vůbec někdo číst....takže těm co si tuhle slátaninu rozhodli někdy přečíst moooc děkuji...taky děkuju za všechny votes a komentáře, vždycky mě to potěšilo🥺😻
No a jelikož jsou dneska ty Vánoce, tak vám přeji krásné a veselé Vánoce, užijte si vánoční svátky a prázdniny...oslavte pořádně silvestra a vkročte do nového roku tou správnou nohou✨🎄
Ještě jednou děkuju a u další kapitolky čauky💖
ČTEŠ
Harry Potter's sister (Fred Weasley, ff....POZASTAVENO)
FanficBýt sestrou Harryho Pottera je někdy opravdu těžké. Všichni se zajímají jen o něj a vy jste pro ně vzduch. Přečtěte si příběh o Annabelle Lily Potterové a o jejím životě plném nástrah, lásky, ale i smutku a zklamání. ...
