Kook princess

10. Pomocník

Konečně mi skončilo domácí vězení. Táta už nebyl ani tolik naštvaný zato Rafe jo. Nechápu proč?! Ráno ještě ve svém saténovém pyžamu jsem vyšla  na naší zahradu a uviděla jsem jak je někdo na naší jachtě. Nevypadal jako nikdo z naší rodiny. Měl blond krátké vlasy a do obličeje jsem moc neviděla. Blížila jsem se k jachtě vzala si klacek co byl bobliž a vydala se na ni. Přibližovala jsem se ke dveřím, které vedou dovnitř jachty. Ze dveří vyšel blonďak a byl ke mně otočen zády. Přišlo mi, že ho znám, ale nebyla jsem si jistá myslela jsem si totiž, že to je nějaký zloděj. Zakřučela jsem a bouchla ho dohlavy sice jemně, ale aspoň něco.
Otočil se ke mně čelem a uviděla jsem JJ , který se na mě koukal těma svíma modrýma očima.
,,Promiň JJ já myslela, že jsi zloděj" řekla jsem a odhodila klacek a omluvným výrazem jsem se na něho podívala

,,V pohoděla, ale příště mě nemlať po hlavě."

,,Jasně" a najednou jsem se zarazila
,,Co tady vlastně děláš?" Zeptala jsem se ho a založila ruce nahruď.
JJ si založil jednu ruku na týl.

,,No teď tady pracuju..." já jsem se jen trochu zasmála a JJ se na mě díval jakoby mu něco nedocházelo.

,,Ty...pracovat u nás najachtě...No dovol, abych se zasmála" řekla jsem a ukázala naněho ukazovačkem.

,,No něco se ti snad nezdá princezno" řekl a taky na mě ukázal jedním prstem
Nevěděla jsem co odpovědět tak jsem se mu koukala jen do očí.
,,Neboj nic neukradnu. Slibuju" řekl a narovnal se.

,,To mě ani nenapadlo, že bys něco ukradl"

,,Se divím. Jsem nejlepší zloděj na celém ostrově"

,,Tak to bych asi měla říct tatovi" pomalu jsem se otačela. Nemyslela jsem to vážně, ale zajímalo mě jak zareaguje

,,Ne!" Zakřičel na mě a za rameno mě otočil k němu.
,,El tuhle práci si musím udržet" řekl a já jsem se začala smát. JJ nadzvedl jedno obočí.

,,Neboj tátovi nic neřeknu. Stejně tu není nic moc co ukrast"

,,Tím bych si tak jistý nebyl..." Uslyšela jsem krupnutí podlahy za mnou.

,,Elizabeth už ses seznámila s novým pomocníkem" řekl tata a obejmul mě okolo ramen.

,,Tati nevím jestli bylo dobré ho zaměstnávat" řekl Rafe, kterého bych   si ani nevšimla kdyby se neozval.

,,Proč myslíš?" Zeptala jsem se ho

,,Je to vyhlášený zloděj"

,,Ale prosimtě Rafe nemůžeš věřit všem pomuluvám, které uslyšiš" řekla jsem a dívala jsem se mu přímo do očí.

,,Přesně tak" ŕekl tatá

,,No nic já už půjdu" řekla jsem a odešla jsem zpátky do svého pokoje.