4. Něco tady nehraje

165 12 0
                                    

(Charles)
Celé ráno jsem myslel na Y/n. Snad našla ten papírek co jsem jí nechal v saku. Dneska je ten den, kdy se mám jít ostříhat. Vyrazil jsem proto pěšky k mamce do kadeřnictví. Cestou jsem ale na náměstí zahlédl Y/n. Pokračoval jsem ale dál, protože už jsem měl zpoždění. ,,Ahoj mami" řekl jsem když jsem vešel do kadeřnictví své matky. ,,Poznal jsi snad někoho, nebo máš ten úsměv od ucha k uchu protože mě vidíš" zeptala se mě mamka a já se úplně zarazil a zrudnul.

Posadil jsem se na kadeřnické křeslo a dal se do rozhovoru s mamkou. ,,No máš pravdu v obou směrech" řekl jsem jí a ona se usmála. ,,Já to věděla" odpověděla mi a pokračovala ve stříhání. ,,Myslí si že Arthur je můj kamarád a vůbec neví o mojí práci" podotkl jsem a mamka vypadala překvapeně.

(Y/n)
Seděla jsem u televize a přemýšlela co si dát k obědu. Nakonec jsem se rozhodla udělat si těstoviny se sýrovou omáčkou. Připravila jsem si těstoviny a čtyři druhy sýra. Vyndala jsem si hrnec a nepustila do něj vodu. Položila jsem ho na plotýnku a zapnula vařič. Mezi tím co se mi začala vařit voda jsem si nastrouhala sýry. Těstoviny jsem nasypala do hrnce s vroucí vodou a začala jsem vařit omáčku. Po tom co to bylo celé hotové jsem si vyndala talíř a nandala si menší porci.

Posadila jsem se k televizi na na Netflixu jsem pustila Vánoční pohádku Grinch. Nebyl to ten hraný, ale kreslený. Miluju animáky i když už jsem nějakou dobu dospělá. V klidu jsem u toho snědla oběd a přemýšlela jsem jestli je tu někde obchod s Vánoční výzdobou. Přemýšlela jsem jestli zavolat na to číslo co mi tu Arthurův kamarád nechal. Zašla jsem si pro něj a naťukala ho do telefonu. Chvilku jsem váhala, ale nakonec jsem mu zavolala.

(Y),,Ahoj, to jsem já Y/n"
(Ch) ,,Ahoj, je něco s mým sakem?"
(Y) ,,Ne, sako je vyprané a suší se. Jen jsem se chtěla zeptat jestli nevíš o nějakém obchodě s Vánoční výzdobou?"
(Ch) ,,Ano, znám. Chtěla by jsi tam zajít? Že bych tě za chvilku vyzvedl?"
(Y) ,,Jo to by jsi mohl."

Zavěsil a já se začala připravovat. Zůstala jsem jen s řasenou a jelikož jsem byla ještě oblečená, udělala jsem si jen culík a tím byla má příprava u konce. Začal mi zvonit telefon a viděla jsem jeho číslo. Hodila jsem přes sebe kabát, zamkla byt a seběhla po schodech. Otevřela jsem dveře a před domem stálo červené Ferrari a o něj byl opřený Charles. Byla jsem zaražená. Kde proboha vzal to auto.

Stál tam a čekal dokud nepřijdu. Došla jsem k němu a on mi otevřel dveře. Nastoupila jsem do auta a on po chvilce také. ,,Děje se něco?" zeptal se když viděl že jsem trochu vyděšená a duchem nepřítomná. ,,To je tvoje auto?" položila jsem mu hned otázku. ,,Ano, je. Jsi překvapená?" odpověděl a já jen kývla hlavou na souhlas. Charles nastartoval a vyrazili jsme. ,,Po tom co jsem se sem přistěhovala jsem nečekala že hned druhý den budu sedět v tak luxusním autě" řekla jsem po chvilce jízdy. Z nějakého důvodu jsem v něj měla důvěru a nebála jsem se že by mě třeba unesl. Zapnul písničky na telefonu a jeli jsme do vedlejšího většího města.

(Charles)
I přes to že byla obyčejně oblečená mě okouzlila. Seděla vedle mě tiše a koukala se kam jedeme. Byla jako malé dítě, které jede na výlet. Bylo to tak roztomilé. Rozhodl jsem se že jí vezmu do vedlejšího města kde je obchod speciálně s Vánoční výzdobou.

(Y/n)
Po asi půl hodiny klidné jízdy zastavil na parkovišti u obchodního domu. Charles vystoupil a šel mi otevřít dveře. ,,Prosím madam" řekl když otevřel dveře a podal mi ruku, kterou jsem přijala a vystoupila jsem. ,,Musím uznat že jsi gentleman" řekla jsem mu a upravila si kabát. Vyrazili jsme dovnitř. Všichni na nás koukali jak na duchy a já nevěděla co se děje. Došli jsme k obchodu s Vánoční výzdobou a vešli jsme dovnitř. ,,Co je s těmi lidmi?" zeptala jsem se ho a on mi hned odpověděl abych si jich nevšímala. Poslechla jsem a vzala si košík. Pomalu jsem šla uličkou a řekla ,,Jaká je tvá oblíbená barva?" a Charles odpověděl že červená. Koukla jsem se na něj a řekla: ,,Dobře, doplním to svou nejoblíbenější barvou, bílou.".

Začala jsem do košíku dávat bílé a červené ozdoby, malé i velké. Došli jsme do další uličky a byla tam nádherná hvězda. Hned jak jsem jí viděla dala jsem jí do košíku. ,,Co tahle ozdoba?" řekl Charles a v ruce držel malou průzračnou ozdobu. Koukla jsem se na něj jestli to myslí vážně a usmála se. ,,Víš že si do ní můžeš natisknout fotku?" oznámil mi a já mu věnovala pozornost ,,A jak to chceš jako udělat?". ,,Nech to na mě" řekl a dal mi do košíku dvě. Pokračovali jsme další uličkou kde byla různá světýlka. Vzala jsem si troje na okno. Potom dvoje na stromek aby hodně svítil a pak pár malých na ozdoby co jsem chtěla vyrobit ručně.

O pár dalších uliček byla jedna kde byly věci na výrobu domácích věcí co se týkají Vánoc. Vzala jsem jeden velký pytel plný jehličí. Prošli jsme dveřmi které vedli do zahrady kde bylo spousty živých stromků, stál tam mladík který nám pomohl zabalit strom, který jsem si vybrala.

Došli jsme k pokladně abych si to vše zaplatila a Charles si vzal do ruky ty dvě ozdoby co vybral a řekl že je zaplatí. Zaplatila jsem si tedy svůj nákup a vše jsme nanosili do auta. Se stromem nám pomohl mladík z obchodu, který jel svým autem domů za námi. Když jsme zastavili u mě před domem Charles mu zaplatil a vzal si strom. ,,Pomůžu ti s tím nahoru" řekl a nesl stromek.

(Charles)
Když jsme vešli do bytu Y/n všiml jsem si že má na stole kytici ,,Tu jsi dostala?" zeptal jsem se protože mi to nedalo. ,,Ne, koupila jsem jí dneska odpoledne" odpověděla. Položil jsem strom na zem a pomohl jsem jí vzít tašky aby si mohla zout boty. Vyndal jsem z tašky stojánek a naplnil ho vodou. Pak jsem do něj s Y/n dal stromek a ona ho pak upevnila. Vzala nůžky a sundali jsme z něho síťku.

(Y/n)
Charles mi pomohl se stromkem a já začala mít hlad ,, Nemáš hlad?" zeptala jsem se Charlese. ,,Něco bych si dal" odpověděl mi a tak jsem nám ohřála jídlo co jsem vařila odpoledne. Připravila jsem dva talíře a na dala nám jídlo. Talíře jsem dala na stolek ke gauči a pustila jsem na Netflixu Vánoční film. ,,Mmm, to je vynikající" řekl Charles a já se na něj usmála. Po tom co jsme dojedli jsem vzala tašky s ozdobami a nejdřív jsem začala zdobit okna světýlky. ,,Ukaž, pomůžu ti" řekl když viděl jak šplhám na okno se světýlky v ruce. Chytl mě za boky a já zatím připevňovala izolepou světýlka na okno.

Když už jsme připevnili světla na všechna okna pokračovali jsme se stromkem. Charles mi pomohl dát světla o kolo celého stromu protože já jsem výškově malá. Připadala jsem se jak v nějakým Vánočním romantickým filmu. Charles mi začal pomáhat podávat ozdoby, které jsem začala dávat na stromek. Při větších výškách mě pomáhal zvednout. Je to tak divné. Známe se svá dny a připadá mi to jako bych ho znala celý život.

Když mě dával zase zpátky dolů náš pohled se na trochu delší dobu střetl. Koukal mi do očí a pak na rty, ale nic neudělal. Nevím co si o tom myslet. Šla jsem pro dvě sklenky a flašku červeného. Oběma jsem nám nalila víno a sedli jsme si na gauč. Koukali jsme na film co jsem pustila. Slyšela jsem jak Anna odemyká dveře, protože nevěděla že jsem doma. Vešla dovnitř a v ruce držela tašku s oblečením ,,Ježiš promiň, myslela jsem že nejsi doma a chtěla jsem ti tu nechat překvapení". Koukla se pořádně s kým to tam sedím a vypadala vyděšeně. ,,Tak já zase půjdu" řekla a rychle odešla. ,,Kdo to byl?" zeptal se mě Charles. ,,Moje jediná kamarádka a zároveň sousedka" odpověděla jsem mu.

Charles Leclerc - Kluk z FerrariKde žijí příběhy. Začni objevovat