6

1.4K 11 0
                                    

Další dny se opakovaly. Procházka, jídlo, odpočinek, trénování. Sedni a lehni už Alice přijala. Dnes jí chtěl David naučit další povely. Po snídani ji opět vzal na trávu. „Sedni." Alice si opravdu sedla. David vytáhl z kapsy balónek. „Podívej, co mám." Dal jí ho před obličej. Poté se napřáhl a kousek ho hodil. „Přines." Zněl rozkaz. Alice se na něj chvilku dívala, jestli to myslí vážně. Najednou ucítila známý štípanec na krku a věděla, že to opravdu vážně myslí. Opatrně se rozešla pro balonek. Naštěstí nebyl daleko. Když byla u něho, věděla, co se po ní chce. Nechtěla další ránu.

S neochotou se k balonku přiklonila, otevřela své rty, které jemně obtiskly balonek. Nyní jej držela ve své puse, jako opravdový pes. „Hodná holka." Pochválil ji spokojeně David. „Přines" dodal. Alice šla pomalu zpátky k němu. U jeho nohou balonek pustila. „To je šikovná holka... no kdo je šikovná holka... ano ty jsi." Tato slova říkal při tom, co ji drbal na hlavě.  I tento povel zopakovaly ještě několikrát. Alice ten balonek do pusy opravdu vzít nechtěla, ale věděla, že když to udělá, dostane piškot, a ten byl jediná pozitivní věc v jejích dnech. Po jejich výcviku, kdy David usoudil, že už toho bylo dost. Použil povel lehnout, který už Alice znala. Lehla si a čekala, co bude. David se k ní přiblížil a náhle ji otočil na záda. Kleknul si k ní a začal jí hrdě poplácávat po břichu a prsech. „To je moje šikovná holka. No ano..." Alice v Davidových očích poznala, že v tom není nic sexuálního, prostě byl hrdý na své štěně. A ač nerada, i ona se nenápadně usmála, že je na ni David pyšný.

Týdny plynuly a Alice se postupně smiřovala se svým osudem. Každé ráno se probouzela s tím, že se těší na piškoty. Už z Davida, který jednou zmínil své jméno, takže už věděla, jak se jmenuje, neměla takový strach a odpor. Nic jiného jí nezbývalo. Věděla, že když bude dělat to, co David chce, bude na ni hodný. Dokonce jí dovolil jíst ze své psí misky v jídelně, kde on sám seděl na židli u stolu a hodoval, zatímco Alice byla na zemi pod stolem u své misky. Došlo to i tak, že když David odpočíval na gauči, mohla Alice ležet v jejím pelíšku na zemi v rožku místnosti.

„Krásné ráno čubičko." Přivítal David Alici v její kleci jednoho rána. „Dneska máme speciální den." Víc neprozradil, užíval si, jak Alice celý den v napětí očekává, co se bude dít. Celý den poté proběhl zcela jako vždy, venčení, jídlo, spánek, venčení, až na to překvapení skoro zapomněla. Zrovna ležela ve svém pelíšku u gauče, když se ozval zvonek. David radostí vyskočil a podíval se na Alici. „Návštěva přišla." Usmál se, vzal si ze stolu řetěz a rychle, než Alice mohla reagovat, připnul jí ho k obojku. Zatáhl a donutil tak Alici, aby šla za ním. Ta samozřejmě byla nesvá. Někdo ji přišel zachránit. Je to tady. Ale poté se na sebe podívala a zastyděla se. Nikdo ji takhle nesmí vidět. Ale nemohla s tím nic dělat, David pokračoval v chůzi a řetěz jí nedovolil zastavit. Oba došli ke dveřím. „Ahoj Jakube" pozdravil se David se svým dlouholetým kamarádem, když otevřel dveře. Alice se intuitivně schovala za Davida.

„Ahoj Davide, moc rád tě vidím." Odpověděl neznámý hlas. Alice trošku povykoukla. Ve dveřích stál vysoký kluk s krátkýma blonďatýma vlasama, oblečený v černém, ale to, co Alici šokovalo ještě víc než to, že vidí dalšího člověka po několika týdnech, byl fakt, že Jakub držel vodítko, na jehož konci byl mladičký kluk. Kolem krku měl také kožený obojek, na rukách měl také řemínky, akorát tento klub měl navíc na hlavě psí masku a kolem pusy uvázaný náhubek. „Pojďte se seznámit s Miou." Řekl David a trošku poodstoupil, takže oba neznámí cizinci nyní viděli Alici v celé její kráse. Jakub se k ní přiblížil a přiklekl. „Moc mě těší Mio." Řekl a poplácal ji po hrudi. „Tohle je Max" ukázal na kluka, který spokojeně stál vedle svého pána a zaštěkal. „Max tě rád poznává." Řekl Jakub a poplácal Maxe na hlavě. „Rád tě vidím Maxi." Přivítal se David s Maxem též poplácáním po hlavě. Ten zaštěkal zpátky na pozdrav. Konečně všichni vstoupili dovnitř a zavřely se dveře.

David svého kamaráda pozval z jednoho prostého důvodu. Potřeboval se pobavit. Připadalo mu, že jeho den běží v jasné rutině a mu to nevadilo, ale aspoň na chvíli potřeboval změnu. Jakuba znal z mládí. Jakub byl dominant už od začátku, znali se z jednoho klubu. Viktor neboli Max, začínal jako otrok u Jakuba, později Jakub navrhl, jestli nezkusí petplay a Viktorovi se to tak zalíbilo, že už žijí pouze v tomto vztahu. Jakub má doma manželku a dvě děti. Viktor je pro něj pouze mazlíček a občas ještě otrok. Ale sexuální aktivita u těch dvou je jasně rozdělená.

MiaKde žijí příběhy. Začni objevovat