Podivný Experiment

Ošetřovna

   Jelikož Ella s ředitelkou slyšeli rozbíjení nábytku, vystrašilo je to. Ještě víc je však vystrašilo když neslyšeli nic. Ve chvíli kdy rozrazili dveře. Strnuli. Charlie ležela v posteli s úsměvem na tváři a vypadalo to že spí. Ella si však rychle všimla tří prázdných plat a sklenice vody. „Charlie!" Zařvala a rozběhla se k posteli. Začala s ní třást ale ona nejevila žádné známky života. „Charlie tohle my nemůžeš udělat probuď se!" Začali jí po obličeji stékat slzy. Dívka se nehýbala a tak se jí rozhodli co nejrychleji dostat do nemocnice.
  
   Charlie slyšela kolem sebe hlasy. Co se děje?, pomyslela si, otevřela  oči a zamžourala do světla nad sebou. „Probouzí se." Uslyšela Elli hlas a ředitelčin hlasitý oddech. Ze světla se její oči přesunuli před ní. U postele na židli seděla Ella a ředitelka. „Charlie." Řekla Ella. Charlie se vzepřela o lokty a chtěla si sednout ale nešlo to. „Lež." Řekla pohotově Ella. „Doktorka říkala že jsi hrozně slabá." „Co se stalo a kde to jsem?" „Jsi na ošetřovně." Začala vysvětlovat ředitelka. „Když jsme se konečně dostali do tvého pokoje, ležela jsi na posteli. Usmívala jsi se a my se jako první rozhlédli po zničeném pokoji. Ella pak ale našla ty tři prázdná plata. Ihned jsme zavolali sanitku. Báli jsme se že už se neprobudíš." Odpověděla. Charlie zaťala pěsti i když to teda moc nešlo. „Ale já chtěla umřít." Řekla podrážděně. „Je dobře že se to nepovedlo." Řekla Ella a opatrně jí objala. Objetí jí vrátila ještě opatrněji jelikož byla vážně hodně slabá. „Jo asi jo." Zašeptala.
   V té chvíli dovnitř napochodovala sestra. „Vida jste vzhůru." Řekla a zářivě se usmála. „Mám pro vás výsledky. Rendgen ukázal že už se nemusíte ničeho bát. Musíme si ji tu ale nechat na pozorování." Řekla žena. Ředitelka se usmála a Ella se otočila na Charlie. „Tak my asi půjdeme." Řekla. Rozloučili se a obě odešli.
   Týden na to byla z ošetřovny venku. Už bylo načase, pomyslela si. K ošetřovně pro ní přijela ředitelka jak jinak než s Ellou. Nevadilo jí to. Byla ráda že tu pro ní je. Hned jak přijeli jim ředitelka řekla že mají jít k ní do kanceláře. Zmateně se na sebe podívali ale poslechli. Ředitelka se posadila za stůl a prstama si spojila ruce. „Takže." Začala. „Jelikož musíme vyzkoušet vaše schopnosti, tak zítra budete mít první misy." Obě zajásali. „Ale není to nic velkého vaším úkolem je dostat se k našemu kolegovi a omráčit ho, nikoli zabít. Tato dráha je udělaná člověkem který se dobrovolně nechá zbít aby jste si to procvičili. Ráno budete vstávat později než ostatní a já vám dám věci. Nebudete mít nástup ale budete to mít těžší než ostatní." Přikývli a vydali se do pokoje. „Ello nechceš na chvíli ke mě?" Zeptala se Charlie. Ella se zasmála. „Jako kdyby si chtěla znovu spáchat sebevraždu?" Zeptala se. „To ne ale... něco na tom bude." Řekla a taky se zasmála.
   V pokoji si povídali o všelijakých věcech a příhodách. Charlie jí pověděla historku z dětství kdy schodila kamaráda z motorky na hřišti, nasedla na ní a snažila se ujet. Všichni se tam smáli. Ella zrovna pila ale nevydržela to a vodu vyprskla. Začali se znovu smát.
  Večer si pustily film a lehli si do postele tak že já Charlie měla hlavu na Elli rameni a ona na té její. Leželo se jim tak dobře. Nakonec se jim začali klížit oči což sice nebylo v plánu ale nevadí. Alespoň po tom všem Charlie nespala sama.