Botwex neboli láska se nikdy neutají✔︎

𝑾𝒆 𝒘𝒓𝒊𝒕𝒊𝒏𝒈 𝒉𝒊𝒔𝒕𝒐𝒓𝒚

O půl roku později
Marwex

Je to půl roku. Půl roku co chodím s tak úžasným člověkem jako je Bóťa. Klukům jsme to stále neřekli i když fanoušci už něco tuší. Já se zpátky dostal do formy a už normálně streamuji a i normálně vydávám videa.

Jediný co se za ten půl rok změnilo je to, že bydlíme s Bóťou spolu. Jen už máme byt svůj vlastní. Takže můžeme zde dělat co chceme a že těch chvil nebylo málo.

Dneska máme v plánu zase stream. I s klukama a s Bóťou jsme se dohodli, že jim to řekneme. Bylo chvíli mezi náma napětí, jelikož se dověděl o tom co se stalo v nemocnici. Já vím, nechodili jsme spolu a nemělo by mu to vadit, ale nakonec jsem ho ujistil, že se pak už mezi mnou a Cukym nic nestalo. Takže pak byl klid.

Právě teď je ráno a stream máme v plánu až k večeru. Bóťa stále spí a já teď dělám snídani a u toho občas kouknu na sociální sítě. Fanoušci začali dělat i fanarty o nás dvou. Na stories jsem jen hodil: Fans máte se dnes večer na co těšit. Napsal jsem a dal jsem tam do pozadí nějakou pár dní starou moji fotku. Jsem zvědavý jak fanoušci a i kluci budou reagovat.

"Dobré ráno." ozval se rozespalý hlas Bóti za mnou. Já jsem k němu přešel a dal mu pusu na rty. "Dobré ráno Bóťo. Co jsi dáš k snídani?" zeptal jsem se ho. "Asi míchaný vajíčka a pomerančový džus." řekl mi. A já jen kývl na to, že chápu a pak jsem tedy šel dělat snídani pro něho jelikož já už byl po snídani.

"Jak ses vyspal?" zeptal jsem se ho a on se jenom usmál. "Víš, že i dobře. Protože jsi vedle mě spal ty." řekl mi i já se usmál nad jeho poznámkou. "Já taky." řekl jsem a po chvíli mu donesl vajíčka s džusem. "Díky. A jak tak koukám tak fanoušci vymýšlí x konspiračních teorií o tom co se dnes večer stane. Někteří se trefily, ale nechám je ať si počkají do večera." dodal Bóťa než se pustil do jídla. "Sám nemůžu uvěřit, že jsme spolu už půl roku a fanoušci stále nemají potrvrzený, že spolu chodíme." řekl jsem. "Píšeme historii." řekl Bóťa. "Jo to máš asi pravdu. Naštěstí tohle je Česko, kde tohle říct veřejně můžeme a i když vím, že ten hate nás nemine." řekl jsem.

"Každý si prošel nějakým hatem. Ať už si populární nebo jsi jen obyčejný člověk tak či tak se ten hate vždy najde." řekl Bóťa a má pravdu. "Máme fanoušky, kteří nás budou podporovat. Možná někteří odejdou, ale zas nový přijdou. Tak to vždy bylo a vždy bude a stále je. Jsme v tom spolu." řekl jsem mu. "Je to tak. Hate je forma něčeho co můžeme nazývat žárlivost či nechuť k něčemu co se nám jako takovým nelíbí. Každý má jiný standarty a každému se líbí něco jiného či mu něco jiného chutná nebo rád poslouchá." potvrdil Bóťa to co jsem říkal. Vlastně k tomu dodával nějaké dodatky.

"Nejhorší je pak to jak si to lidí musí dokazovat že tamto je lepší než tamto a pak kvůli tomu se lidé hádají na internetu než aby nechali názory jiných na pokoji. Ale to lidi nepochopí stejně si sál budou stát za svým i kdyby je to mělo stát život. Taky nejhorší je to, že někteří lidi mají stejné názory, jen tomu aby se někomu zalíbily či aby s nimi mohli kamarádit. To si pak hrají na něco co nejsou a nikdy nebudou." dodal jsem. "Oba v tomhle ohledu máme v něčem pravdu. Lidi pak s tebou souhlasí nebo právě naopak. Je to stále jejich věc. Každý ať si užívá svůj život a neřeší názory ostatních." řekl Bóťa.

Po snídani se Bóťa převlékl a já taky. Měli jsme do večera dost času takže uvidím co všechno do tý doby budeme dělat. Já spíš přemýšlím nad tím jak jim to řekneme. Kluci už možná něco málo ví či tuší, ale taky neznají celou pravdu. Nebo alespoň si myslím, že ne. Takže asi na ně prvně půjdeme pomalu nejen na ně i na fans. Nemůžeme hned říct jakože 'Jsme spolu' a tak takže to musíme udělat trochu jinak.

"Nad čím přemýšlíš?" vyrušil mě hlas Bóti, který přišel z venku. Jelikož se šel projít. "Jen nad tím jak jim to řekneme." řekl jsem mu to nad čím jsem přemýšlel. "A přišel jsi na něco?" zeptal se mě a sedl si vedle mě. "Přišla mi blbost jim to vyklopit hned jakože jsme spolu, ale prvně bych šel jakože 'Jak víte tak něco poslední půl roku něco dělo a je tu právě jedna věc. Co chceme vám říct.' nějak takhle bych to na začátek řekl." řekl jsem mu můj nápad a Bowtie nad něčem chvíli přemýšlel a pak promluvil "Jo to je dobrý, jen bych to trochu upravil, ale jo jinak to půjde.". "Jsi si jistý? Protože mě to přijde trochu kostrbatý." řekl jsem mu a trochu jsem měl strach, že přece jen to divný je. "Už jsme řekli, že se mají na co těšit. Takže bych z toho úplně už nevycouval a neboj budu tam taky takže to bude úplně v klidu. Když máš mě tak všechno půjde hladce." řekl mi Bóťa.

"Já vím. Na jednu stranu jsem rád, že jim to řekneme, ale na druhou stranu se bojím jak kluci budou reagovat." řekl jsem mu mé pocity. "Já vím jak se cítíš, ale můžu tě ujistit, že kluci něco tuší či už ví a bude to v klidu. Budou nás podporovat tak jako fanoušci. Takže nemusíš mít žádný strach." řekl mi a já se trochu usmál. "Budu věřit Bowtie. A víš, že tě velice moc miluju." řekl jsem a on se jemně zasmál a usmál se. "Víš, že já tebe taky moc miluju. Ty jsi můj poklad, který už nechci ztratit a opustit." řekl mi nazpět a já ho políbil na rty. Jednu rukou jsem se opíral o postel a druhou rukou jsem zajel do jeho vlasů. On dal jeho ruce na můj krk a polibek prohloubil.

Eyyyyyoooo znovu se vám ozývám po více jak půl roku s novou kapitolou. Až dnes jsem se dokopala tu kapitolu dopsat. Takže pokud nedává smysl tak se omlouvám. Obávám se, že po pár kapitolách tuhle knihu ukončím, protože už nebude co psát.

Jsem ráda, že stále někdo tuhle knihu čte a bude tu skoro 1,5 K přečtení. Samozřejmě pokud máte nápady jak tuhle knihu prodloužit dejte mi vědět.

Pokusím se příští kapitolu vydat dřív. Do 2 měsíců určitě. Takže stream nechám na další kapitolu.

Uvidíme se příště. Miluju vás💖
-Borůvka💖💖