《4》

219 12 11
                                    

Zrovna tam byla moje nejoblíbenější písnička.

Hailies song. (teď jí poslouchám😍)

Najednou jsem potřebovala na záchod.
Ano, nešla jsem před letem.
Nenapadlo mě, že budu potřebovat.

Vyndala jsem si sluchátka z uší a šla úzkou uličkou na záchod. Sluchátka jsme měla v kapse od kalhot, nebojte.

Byla jsem zrovna u záchodu.

Na takovém zámku byla červená barva, což znamená, že je obsazeno.

Čekala jsem tam tak 5min.
Popravdě mě to už nebavilo.

Vím, že bych neměla, ale dala jsem ucho ke dveřím. Což byla chyba.

"Jasone přidej!" Vykřikla neznámá dívka.

Umm... no.
Bylo mi na blití. Oni tam šukají! NA ZÁCHODĚ V LETADLE!

Hele už se mi moc na záchod asi nechce.

Radši jsem šla zpátky na mé sedadlo.
Vyndala jsem si sluchátka z kapsy od mých kalhot.

Dala jsme si he do uší a užívala si hudby.

Byl to krásný pocit. Miluji pocit hudby.

Nejednou jsme neměla sílu a usla.

_________________________________________

Vzbudila jsem se jen tak.
Sama od sebe.

Pořád mi ve sluchátkách hrála hudba.

Teď mi hrál Superman.
Též od Eminema.

Asi po třech minutách jsme přistávali.

Už stojím u letadla. V ruce mám své zavazadla. Byli těžké jako kráva.
Upřímně je to tady krásné.

Prý mám hledat hotel Love.
Tam na mě má čekat paní, která mi dá klíč od mého pokoje.

Přišla jsem do uličky ze stánkami.
Byly to trhy.

Byla tam docela cítít rybyna.

Otočila jsem se do prava a prostě někam šla. Nemyslela jsem na to, že můžu zabloudit.

Najednou jsem uviděla velkou budovu.
Byla celá bílá.

.Hotel Love.

To na ní bylo napsáno červenou barvou.

Přišla jsem ke vchodu.
Vešla jsme do vnitř.

První věc kterou jsem viděla byla recepce.

Za pultem stála krásná blonďatá paní.
Měla oceánově modré oči.

Krásně se usmívala.

Rychlým krokem jsem k ní přišla.
Věděla jsem, že není Češka, tak jsem na ní mluvila anglicky.

"Dobrý den." Řekla anglicky.

"Dobrý den. Mám tady rezervaci na pokoj 483." Řekla jsem.

(Budeme dělat, že spolu mluví anglicky)

"Jméno?" Zeptala se.

Její krásné oceánové oči se na mě podívaly.

"Rose Ball." Řekla jsem s úsměvem.

Nedokázala jsem se přestat koukat na její krásnou tvář.

"Ano, tady máte klíč od vašeho pokoje." Řekla a otočila se ke mě zády.

Na zdi byly klíče a čísla pokojů.

Sundala klíč kde bylo napsáno pod ním 483.

"Tady máte." Otočila se čelem ke mě a podala mi klíč.

"Děkuji." Řekla jsme s úsměvem.

"Ještě něco, kudy mám jít?" Zeptala jsem se.
Nechtěla jsem tady po celém hotelu bloudit a hledat svůj pokoj.

"Ano takže, půjdete tam tudy." Ukázala na levou stranu od nás.
Byly to velké dveře.

"Pak takovou uličkou do leva, půjdete rovně a tam to je." Řekla se sladkým úsměvem.

"Děkuji moc." Řekla jsem a šla k těm dveřím, na které před tím ukazovala.

Šla jsem tou uličkou do leva, pak rovně, a bylo to.

Nenapadlo mě odemknout dveře, tak jsem otevřela.

Nebylo zamknuto.

Když jsem je otevřela, uviděla jsem nahého muže jak si honí na manželské posteli.

V MÉM POKOJI!

Hned jak jsme ho zahlédla zavřela jsem dveře.

I ženy dokážou zabíjet- 𝐓𝐨𝐦 𝐊𝐚𝐮𝐥𝐢𝐭𝐳Kde žijí příběhy. Začni objevovat