"Hele... Lixi. Ty... už ses někdy líbal?" Zeptal se Felixe jeho o rok mladší kamarád Han. Felix se jen zamračil,nechápal co je to za otázky.
"Proč se ptáš,Hane? Není to snad jedno?" Řekl Felix až moc rychle na to,aby si Han myslel něco jiného,než ne.
Han se jen zasmál a rozhlédl se kolem. Školní jídelna nebyla zrovna nejlepší místo na probírání těhle věcí,ale Felix nechodil ven. Vlastně byli nejlepší kamarádi,ale nikdy spolu nikde nebyli.
"No jasně,že je. Jen mě to zajímá. Hele Lixi? Nechtěl by jsi někdy zajít do kina? Vyhrál jsem v rádiu dva lístky na nějakej horror... a my dva spolu nikam nechodíme,tak mě napadlo,jestli by jsi se mnou nechtěl jít. Dáme si nachos a tak" zazubil se Han a Felix se lehce zděsil. Nenáviděl chodit do kina. Ta tma všude kolem ho děsila. Navíc by tam byl s divnými,cizími lidmi a to on nechtěl.
Na druhou stranu nechtěl Hana zklamat a byl si moc dobře vědom toho,že oni dva nikdy nikde nebyli. A tak souhlasil.
Byl si jistý,že toho nakonec bude litovat... jak by ne. Ale když viděl ty jiskry v Hanových očích nemohl si pomoct.
"Tak fajn. Tak zítra večer,ano? Vyzvednu tě" usmál se a pak zmizel.
Felix měl občas pocit,jako by se s ním Han bavil jen z lítosti. Jistě,Han byl zamlklý,ale přátel měl dost. A nikomu z nich nesahal ani po kotníky. Hyunjin byl nadaný a krásný, Minho byl zase vtipný... a Felix? Felix nebyl nic. Tedy tohle si myslel. Podle něj samotného byl jen takový příživník,který se na Hana upnul a už ho nepustil.
Han si zase myslel pravý opak. Myslel si,že ho Felix skvěle doplňuje a chtěl se s nim vídat i mimo školu,jenže Felix se bál chodit ven,což Han na jednu stranu chápal. Felix byl sluníčko,které se s každým krokem venku měnilo na pochmurno.
Lix jen zaklepal hlavou a vstal. Vzal si batoh a vyšel před školu. Dal si dlaň před oči,protože měl pocit,že mu slunko vypálí zorničky. Byl začátek dubna,ale i tak svítilo víc,než mělo.
Rozhlédl se kolem sebe,aby ho nikdo moc neviděl. Očima se zastavil na učiteli Seo,který zrovna kouřil u Felixova auta. Felix si povzdechl a přešel k jeho autu,které dostal od Chrise k narozeninám.
"Ehm.. promintě. Rád bych... rád bych jel domů" řekl Lix koktavě a ukázal na auto.
Changbin se jenom uchechtl a típnul cigaretu "Promiňte pane Lee,ale pokaždé stojíte tady. A jedině tady je koš,kde se dá cigareta típnout" pokrčil rameny,ale neustoupil. Felix měl pocit,že se mu chce vysmívat.
"Už jste dokouřil... můžete tedy odejít? Prosím... chci jet domu" řekl Felix až kňučivě a Bin se jen zasmál.
"Tak zatím... prcku. A opatrně,ať si někdo nesplete tu tvou starou plechovku s popelníkem" mrknul Seo a odešel.
ČTEŠ
Maybe... In the next life
Fanfiction"Možná to jednou vyjde. Možná jednou budeme moct být spolu" řekl pihatý chlapec a nadějně se podíval na svalnatého muže naproti sobě. Ten se jen zasmál a zakroutil hlavou. "Oba víme,že nemáme budoucnost" odvětil a vydal se pryč.
