Forever Together ( Larry Stylinson )

Nemůžeme tady zůstat

Dobře,tenhle díl ještě musí začínat z pohledu Louise ale příští to začne s Harryho,slibuju! :D

Louis

Chvíli jsem přemýšlel a pak jsem vstal a šel dolů. Harry dělal snídani. 

Dobré ráno lásko! řekl jsem mu a objal ho zezadu

" Dobré ráno,zlatíčko. Dělám nám palačinky "

Potom si musíme promluvit.

" O čem? "

Uvidíš..

Harry

Měl jsem strach,že chce mluvit o tom že se semnou rozchází nebo něco takovýho. Měl jsem hodně velký strach. Dodělal jsem palačinky a dal jsem je na stůl. 

Snídaně je hotová! Zakřičel jsem na něj

" Děkuju. " řekl a pustili jsme se do jídla.

Louis

Když jsme dojedli dal jsem talíř do dřezu a sedl si na gauč. Po chvíli si ke mě sedl Harry. Chytl mě za ruku a řekl " O čem si chtěl mluvit? " 

Podíval jsem se mu do těch jeho krásně zelených očí a spustil jsem " Měl jsi pravdu. Nemůžeme tady zůstat. "

" Co si se tak najednou rozhodl? Myslel jsem,že se chceš semnou rozejít. " řekl a zklamaně sklonil oči na zem.

" Co?? Jak tě to mohlo napadnout? Já tě přece miluju,nikdy bych tě neopustil. " řekl jsem

" To jsem rád. Tak proč si se tak najednou rozhodl? "

" No..prostě nevím,neni to bezpečné. Bude lepší,když půjdem pryč. Co nejdříve. " nechtěl jsem mu říct že mě upozornila Ellie. Nevím proč.

" Dobře,asi to bude tak lepší. Zítra odejdem,ju? " řekl a políbil mě.

Dobře..co budeme dělat teď?

" Můžeme si pustit nějakej film jestli chceš "

Tak jo.

Ležel jsem na Harryho klíně a celé odpoledne jsme se dívali na film. Usnul jsem. Zdál se mi sen.

Cítil jsem bolest. Jako kdyby do mě někdo kopal,ocitl jsem se zase v té černé místnosti. Všude byla krev. Modřiny jsem měl na rukách,na nohách.. všude. Najednou jsem měl pocit jako kdyby do mě někdo vstoupil.