„Můj pane, jsem si tím jistý. Byl to on."
„Pohřbili jsme ho."
„Je to on. Přísahám na svůj život. Je starší, ale stejně mluví, stejně chodí. Poznal bych ho kdekoliv. Je to on. Je to Boromir, Kapitán Bílé věže."
Zavrtěl hlavou. Ne. Boromir byl mrtvý.
Arwen ho chytila za ruku a stiskla.
„Když jsme obdrželi od Othmarova bratra zprávu, že je v té horské vesnici někdo, kdo vypadá jako lord Boromir, museli jsme to prozkoumat. A byl to on. Říká si Gus. Pracuje na statku. Ale mluví jako pán z Minas Tirith. Má stejnou barvu vlasů. Jeho gesta jsou ta samá. Je to on, můj pane. Nikdo jiný to být nemůže."
„Poznal tě?" zeptala se ho Arwen.
Jejich velitel gardy zavrtěl hlavou. „Nemyslím si, má paní. Byl jsem mezi kupci. Nevšiml si mě."
„Dobrá," přikývla. „Děkujeme za zprávu." Podívala se na Aragorna a pak zpátky na velitele. „Nikomu o tom neříkej."
Přikývl. „Jistě, má paní."
„Děkuji," vlídně se na něj usmála, „můžeš jít."
Jakmile se za ním zavřeli dveře, obrátila se na Aragorna. „Co budeme dělat?"
Zavrtěl hlavou. To nebylo možné. Byl mrtvý. Byl mrtvý!
Povzdechla si, naklonila se a políbila ho na čelo.
Zavřel oči a nadechl se její vůně.
Byl přece mrtvý.
Už to byly roky, co ho ztratil.
Pochoval ho.
Nemohl to být on.
Že ne?
ČTEŠ
Srdce Gondoru
FanfictionLOTR FF [Boromir/Aragorn] Boromir přežil. Zázrak? Možná. Byla to ale šance začít znovu a nechat vše za sebou. To ale Aragornovi nikdo neřekl. Napsáno v rámci Tajného Santy českých slasharek. Toto konkrétní je dárek pro JeanBlack :)
