Kuroko no basket fanfic

4. Část

~ O několik měsíců později
Vešla jsem bránou na školu Shuutoku. Kolem mě poletovaly lístky sakur.
Rozhlédla jsem se jestli někde neuvidím basketbalový klub. měla jsem v plánu se stát manažerkou.
„Basket! Basketbal!" zaslechla jsem křik. Křičel to kluk se světlými vlasy.
„Tohle je basketbalový klub?" zeptala jsem se ho, „Nepotřebujete manažerku?"
„Ano! Potřebujeme. Zavedu tě ke kapitánovi. Mimochodem, jmenuji se Kiyoshi Miyaji. A ty?" usmál se a ukázal směrem k jednomu stánku.
„Sachi." špitla jsem a následovala ho tam.
„Hoj Taisuke! Mám manažerku!" vykřikl na černovlasého kluka.
„Bezva. Jmenuji se Taisuke Ōtsubo." podal mi ruku.
„Sachi Toyu." řekla jsem.
„Máš nějaké zkušenosti s manažerováním?" zeptal se.
„Ano. Chodila jsem na Teiko, kde jsem hrála za volejbalové družstvo a zároveň pomáhala s manažerováním basketbalu. Byly jsme s Momoi sehraný tým." usmála jsem se.
„Teiko!? Ty jsi chodila na Teiko? Znáš se s Generací zázraků?" vykulil Miyaji oči.Lehce jsem se zamračila.
„Znám je." procedila jsem skrz zaťaté zuby. Generaci zázraků jsem začala nenávidět.
„Dobře. takže nepotřebuješ vysvětlení. Zítra máme první schůz-" řekl Taisuke ale byl přerušen.
„Tohle je basketbal?" řekl známý hlas. Vyděšeně jsem se ohlédla. Za mnou stál Midorima. V ruce držel krabici pracího prášku. Asi dnešní šťastný předmět.
„Shintaro?!" řekla jsem naštvaně.
*Tohle není fér. myslela jsem, že na tuhle školu nikdo nepůjde!* Myslela jsem si.
„Sachi?" řekl překvapeně.
„Midorima Shintaro? Generace zázraků?" vykřikl Miyaji. Na tohle jsem už neměla nervy.
„Přijdu zítra." řekla jsem chladně a odešla.
*Ach jo... To mi to bude pořád připomínat?* Přejela jsem si rukou po levé tváři, přes kterou jsem měla dlouhou jizvu, prozatím zamaskovanou náplastí. Ta mi to připomínala dostatečně. V očích mě začali pálit slzy.
*Ne! teď nesmím brečet.* Řekla jsem si a potlačila je. Několikrát jsem se zhluboka nadechla.
*Musím to zvládnout.*

***

Tak a další část je tady. Zítra bude další. Děkuji za Vote a komenty.

~~Ruuna