3. Kapitola - ale já chtěla

7 0 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila. Večer jsem neměla náladu už nic dělat. Byla jsem až moc v rozpacích. Nebo ne. Spíš vytočená.
Vstala jsem z postele a odkráčela si to do koupelny. Čistila jsem si zuby a v tu chvíli mi došlo že dneska píšeme z lektvarů. O můj bože. Jak jsem na to mohla zapomenout. To kvůli němu a těm jeho bouřkovým očím. Co to plácám.
Vešla jsem z pokoje. Měla jsem jít na snídani ale neměla jsem vůbec hlad. Poslední dobou moc nejím. Ale půjdu tam. Dám si alespoň něco malého. Třeba mufin.
Došla jsem do jídelny a sedla si tam. Upřímně při pohledu na to všechno jídlo se mi udělalo tak maximálně zle. Ani na ten mufin nemám chuť.
Rozhlédla jsem se po místnosti. Uviděla jsem jeho. Spočinul na mě pohledem. Rozešel se směrem k našemu Zmijozelskému stolu. „ Pojď si sednout sem Draco" řekla mu Pansy. Draco ji probodnul pohledem. Přišel ke mě a sedl si. „ Hele sorry za to co se stalo včera večer" vypustil ze sebe a já se nestačila divit. „Ty se mi vážně omlouváš?" zeptala jsem se nevěřícně. „Očividně" řekl a probodnul mě pohledem. „ Aha jo to je vpohodě" řekla jsem. „Ale nejsem tu jen kvůli tomu. Ještě jednu věc od tebe potřebuju" řekl a koukal se do prázdna. „A to je přesně co" zeptala jsem se otráveně. „Víš minulý rok moje známky nebyli nic moc. Otec bude zuřit jestli budu mít i letos špatné známky. Potřeboval bych jestli by jsi mě nedoučovala" hlesl. „A to bych měla dělat proč" zeptala jsem se a zvedla obočí. „Potřebuju to. Prosím Agnes" řekl a pohlédl mi do očí. „No dobře" řekla jsem a protočila jsem očima. „ Děkuju Agnes" řekl.
„ Takže dneska v 18:00 u mě na pokoji " řekla jsem. „ Děkuju moc" řekl Draco. Už začal odcházet ale pak se ještě otočil a řekl : „ Fakt děkuju Agnes" řekl a vypadal fakt tak upřímně. Usmála jsem se na něj a on už potom opravdu odešel.
.............................................................................
Test z Lektvarů jsem napsala docela dobře. Alespoň myslím. Draco se celou dobu tvářil docela ztrápeně.
Šla jsem si potom sednout na školní dvorek. Seděla jsem pod mím oblíbeným stromem a četla jsem si knihu.
.............................................................................
Byl už večer 17:00. Teď bych normálně měla jít na večeři. Nemám hlad. A to jsem za dnešek jsem nic nejedla.
Šla jsem se nachystat.
Na sebe jsem si vzala toto:

Je to takový jednoduchý domácí outfit

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Je to takový jednoduchý domácí outfit. Ale mě se líbí.
S vlasami jsem si udělala toto:

Dneska jsem vůbec neměla chuť se líčit

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Dneska jsem vůbec neměla chuť se líčit. Dala jsem si pouze řasenku.
Bylo už 18:00 a od dveří se ozvalo klepání. „Dále" řekla jsem. Do dveří vešel Draco. „Ahoj" pozdravil mě. „Ahoj" odpověděla jsem mu. Pokynula jsem mu aby věci rozložil na stůl. Poté jsem mu přisunula stoličku, a mohli jsme začít. Učili jsme se asi hodinu a půl. Rozhodla jsem se, že ho z toho vyzkouším.
„Tak a teď mi pověz něco o lektvaru jménem Veritasérum" řekla jsem mu. „Je to lektvar, který vypadá jako čistá voda, ale přinutí toho, kdo se ho napije mluvit pravdu, stačí tři kapky..." říkal. Nemohla jsem se však soustředit. Koukala jsem na jeho rty. Na jeho oči.
Dneska mě nechtěl líbat. Ale bylo mi to jedno, protože já chtěla líbat jeho. Vrhla jsem se na něj a začala jsem ho líbat. Chvilku se divil ale pak začal taky. Jeho rty byli neodolatelné.

V tu chvíli do pokoje vtrhla Panny. „Neviděla jsi Dra" zadrhla se v půli věty. Podívala jsem se na ní a ona na mě. Dívala se na mě s hroznou znechuceností. „Pansy" řekla jsem. Ona se rozběhla pryč a já jsem se rozběhla za ní. Doběhla jsem ji až na chodbě o kus dál. „Však víš že se mi líbí. Slyšela jsi když jsme si o tom povídali ve Velké síni první den" vyjekla po mě. „Ale o nic nejde" řekla jsem jí. „Jo tak o nic nejde. Cucáš se s ním u sebe v pokoji" křičela po mě. „Netušila jsem, že jsi taková děvka" vyplivla a zhrzeně se otočila a odešla.
Zůstala jsem na místě opařeně stát.
Já bych ji měla nechat kluka. Vždyť ona na mě byla vždy jen hnusná. Ani se semnou nebavila.
Proč já bych jí teď měla nechávat kluka? Navíc mezi mnou a Dracem o nic nejde. Vrátila jsem se zpátky do pokoje. Draco už tam nebyl. O můj bože. Co jsem to provedla. Teď je na mě naštvaná Pansy a asi i Draco.

No choiceWhere stories live. Discover now