Sobota uběhla jako voda a neděle se zrodila přímo před nosem.
Je přibližně něco po desáté hodině dopoledne a já momentálně vstávám z postele.. rozešla jsem se dolu do kuchyně kde už byla máma společně s Tomem.
„Dobré ráno broučku.. snídani máš v lednici” řekla mamka a přitulila se k Tomovi.
Uh nechutný, vzala jsem si rohlík a namazala ho nutelou.. nic moc ale mě to bohatě stačí, ikdyž máma udělala palačinky, nebo lívance, tak jsem si stejně dala rohlík.
Skočila jsem na gauč vedle Toma a koukala na televizi. (I Tom s tou mámou.)
„Proč se k nám nepřitulíš?” vypadlo z Tomových úst.
„Nechce se mi” jednoduše jsem odpověděla.
„Ale no tak.. jsme rodina” řekl a natáhl ruku ke mě.
Protočila jsem očima a sedla si blíž k němu, jeho ruka objala moje ramena čímž si mě přitáhl blíž.
Chvilku hladil moje rameno dokud nepřestal. Máma do pár minut usnula hlavou na Tomově klíně. (Snad se chápeme)
Položila jsem si hlavu na jeho rameno a koukala na televizi.
„Není to tak těžký, že” šeptl Tom.
„A co?”
„Mít někoho rád”
Zvedla jsem hlavu a s nechápavým výrazem se na něho podívala.. co tím myslí?
„Nechápu..?”
Byla jsem nervózní.. nikdy jsem k němu nebyla blíž jak teď.
Jeho rty se mírně pootevřeli, podívala jsem se mu do očí.
Usmál se...
Naklonil se blíž k mámě, jeho rty se jemně otřely o její tvář.
Zašeptal jí do ucha něco, co ji přimělo se lehce usmát.
Jeho ruka si našla cestu k jejímu stehnu a jemně ji hladila po kůži pod noční košilí kterou měla na sobě.
Jeho druhá ruka mě pevněji objala a přitáhla si mě blíž k sobě.Cítila jsem směs emocí: vzrušení, strach a očekávání.
Tomův dotek byl elektrický, sebevědomý a dominantní. Způsob, jakým se na mě díval, mi rozbušil srdce. Konečně jsem cítila ten pocit být chráněná a žádaná.
Jeho rukou sklouzl po mém boku a otřel se o holou kůži mého břicha, než sáhl po lemu mého trička.
Pomalu ho zvedl a vystavil větší část mé kůže chladnému vzduchu v místnosti. Když mi přejel prsty po břiše a zastavil se těsně nad mým pasem.
Srdce mi bušilo nervozitou, když Tomovy prsty obkreslovaly kruhy na mém břiše.
Jeho druhá ruka se přesunula z máminýho stehna na její prsa a jemně je masírovala přes noční košili.
Nemohla jsem uvěřit tomu, co se děje, ale zároveň jsem nemohla popřít touhu, která se ve mně hromadila.
Jeho rty se jemně střely o moje ucho...
„Chceš abych pokračoval?” zašeptal.. jeho hlas byl chraplavý a plný slibů.
Máma vstala a Tom ze mě rychle sundal ruku.
Cítila jsem, jak mě zaplavila vlna zklamání, když přerušil tento mimořádný zážitek.
„Půjdu si lehnout.. není mi moc dobře” řekla.
„Chtěla bys abych šel s tebou?” zeptal se Tom.
Máma kývla na náznak že ne, že nemusí.
Tom sledoval jak pomalu odchází...
Hned jak zahla za roh na schody, se Tom podíval na mě.
Usmál se.
Naklonil se blíž a jeho teplý dech mě mírně lechtal na uchu.
„Myslím.. že chceš abych pokračoval v tom v čem jsem před chvilkou začal” zašeptal a rukou mi bloudil na mém stehni.
Nemohla jsem uvěřit tomu, co tím naznačoval.
Srdce mi bušilo v hrudi a tváře mi zrudly vzrušením, ale zároveň jsem pocítila záchvěv viny. Koneckonců to je přítel mé matky.„Vím, že to pro tebe může být divné,” zašeptal tichým a svůdným hlasem.
„Ale přemýšlej o tom takhle. Neubližuješ své matce. Ve skutečnosti ji děláš šťastnou tím, že se staráš o jejího muže” pronesl a rukou jel od mého stehna víš k mému rozkroku. (To je tak trapný.)
Z jeho slov mi běhal mráz po zádech.
Když jeho ruka pokračovala v prozkoumávání mého těla, nemohla jsem se ubránit pocitu směsi vzrušení a strachu.
Podívala jsem se mu do očí v kterých šla rozpoznat jen touha.
„Jsi tak krásná” zašeptal a jeho rty se otřely o můj krk.
„Nemůžu si pomoct” Jeho ruka dráždila moje citlivé místo..
Byla jsem v šoku že se poddávám touze a jemu.
....
Čauky koťátka.
Snad se vám kapitola líbí.. omlouvám se za chybky a zatím papaaaaa.. A PIŠTE MI KOMENTÁŘE JAKO💕
ČTEŠ
D★ddy Iss☆es
FanfictionEmma Darwinová. Dívka která v minulosti přišla o otce jen kvůli jeho problémům. Patnáct let po smrti otce se její matka rozhodla přijmout do rodiny nového člena. Avšak Emma nevěděla že nový člen rodiny se zalíbí i jí. _______________________________...