Neznámý

3

,,to si mi moc nepomohla, takhle tady vypadá co druhý barák" odpoví mi petr a já zjistím, že jsem vlastně v háji, nemám ani mobil, abych mohla zavolat rodičům

,,půjdeš ke mně, teď nic nevyřešíme" řekne mi, vážně mě zve k sobě? však se neznáme, jak můžu vědět že mě třeba neznásilní, nebo nezabije

,,ne, to ne"

,,val s co chceš dělat, jestli se mě bojíš, nemáš čeho, nejsem debil abych ti něco dělal" všiml si mého strachu v očích

,,nebude to vadit?"

,,kdyby mi to vadilo, tak ti to neříkám, takže vstávat a jdeme" zvedne se, podá mi ruku a vydáváme se směr petrův dům

,,kdyžtak teď potichu prosím, ať nevzbudíme babičku" řekne mi a já tak jen kývnu

,,tak, vítej u mě doma, donesu ti něco na spaní, jestli chceš do sprchy, tak ta je hned tam" ukáže mi na koupelnu, já jen kývnu a všimnu si bílého kocoura, co se mi otírá o nohy, hnes se k němu zohnu a začnu ho mazlit

,,tady máš ty věci" chce mi podat oblečení, sle všimne si, že jsem zabraná do kocoura

,,děkuji" podekuju, vezmu si věci a jdu směr koupelna se obléct, triko a tepláky mi jsou neskutečně velký, vylezu z koupelny a petr se mi hned začne smát a i tak se k němu musím přidat

,,nesměj se" vezmu polštář co je na sedačce na které sedí a hodím ho po něm

,,sluší ti to" řekne ale i tak se stále u toho směje

,,dekuji velmi"

,,pojď, ukážu ti kde budeš spát"

vydá se mně neznámo kam a já se vydám za ním, dovede mě do ložnice, která je naproti koupelně

,,kdyby si cokoliv potřebovala, stačí říct"

,,děkuju a kde ty budeš spát"

,,vyspím se na sedačce, ty se vyspi tady"

,,ne to ne, pujdu klidne na sedačku ať se vyspíš" namítám, protože mi to přijde blbý, že mě vezme k sobe a ještě se ani nevyspi ve své posteli

,,ticho, zalehni a spi" a začne se smát

,,no dobře"

,,dobrou noc val"

,,dobrou petře" zavře dveře a odchází

zajimalo by mě, jestki si rodiče vůbec všimli, že nejsem doma, taky nechápu, jak můžu být tak blbá a nevědět kde bydlím, cítím se za to trapně, s těmyhle myšlenky začnu pomalu usínat

,,hej val, je to dobry, jsem tady" slysim hlasy co me konečně proberou, rychle si sednu a snažím se najít svůj dech

,,jen dýchej zhluboka, pujdu s tebou ano? nádech, vydech, nádech" dělám tak jak mi řekne, po nějaké době, začínám cítit, že už v klidu dýchám

,,dobrý? chceš vodu nebo něco" jen kývnu na souhlas, rychle vyletí z pokoje a stejne i rychle přijde zpět s vodou v ruce, kterou mi dá a já se napiju

,,stává se ti to často?"

,,celkem jo, 3krat do týdne při většinou"

,, o čem to je?"

,,to bych asi moc nerozebírala" opravdu o tom nechci mluvit

,,dobře, tak já půjdu jo?"

,,vím že to bude znít blbě, ale, nemohl by si tady prosím zůstat?"
nic mi na to neřekne, jen si vedle mě lehne

,,jak si věděl, že mám noční můru?"

,,slyšel jsem od tud zvuky, nespal jsem, proto jsem se sem hned vydal"

,,děkuji"

,,není za co, a už spi, ať jsi vyspaná" poslechnu ho, proto si lehnu čelem k němu, stejně jako to udělal on a pomalu usínám