Camp ||Hyunlix||

6.Můžeme být friends to lovers

,,Já nevím....Lixi" řekl. Udiveně jsem se na něho koukl. On na mě taky koukal. ,,Co?" zeptal se. ,,Ale nic MinMin" řekl jsem mu přezdívkou kterou jsem mu vymyslel když jsme byly malí.

Najednou se otevřeli dveře. Koukl jsem se a stáli tam všichni. ,,O čem jste si povídali?" zeptal se zvědavě Chan. ,,To tě nemusí či zajímat Bang Chane" řekl Minho. Chan se něho naštvaně koukl. Minho se na něho ani nekoukal. ,,Ještě jsem ti mohl říct Christophere. Tak máš být rád Chane" řekl. Chan byl rudý bez sebe.

,,Neříkej mi tak Lee Know!" řekl. Ou další přezdívka kterou jsem mu taky vymyslel. Když mu bylo asi osm let a mě zase sedm. Minho se na něho koukl. ,,Už jsem ti tak milionkrát říkal že nemám rád když jí vyslovuje kromě té osoby kdo jí vymyslel!" řekl naštvaně Minho. Já jsem se na něho koukl překvapeně.

,,Tak mi to řekni. Hmm!" řekl ještě více naštvaně. Začal jsem něco cítit na hrudi jako by mě to tížilo že se hádají kvůli mě. Oni se podstatě hádají kvůli mě. ,,Proč?" zeptal se Minho s úšklebkem na rtech. ,,Ale ty tu osobu bráníš" usmál se Chan. ,,Nechráním nikoho! A byl to Lix jasný!" řekl naštvaně. Všichni se na nás společně koukali. A to udiveným pohledem.

,,Lix? Jako Felix?" zeptal se Chan. ,,Ne  vole ,kosmonaut. Jasně že Felix" řekl naštavně a koukl se na mě. Já jsem nervózně usmál. ,,Heh....já bych to viděl na takovou procházku" řekl jsem nervózně a vystřelil z chatky pryč. Běžel jsem. Až jsem do někoho narazil. ,,Moc se omlouvám" řekl jsem a běžel dál.

Zastavil jsem u stromu a taky se o něj o přel. ,,Nechceš pomoct?" zeptal se najednou někdo. Já jsem se lekl. Koukl jsem na osobu. ,,Asi jsem se ne představil jsem Hwang Ni-ki" usmál se. ,,Lee Felix" řekl jsem potichu. ,,Jseš mega cute" řekl a přiblížil se ke mně. Já jsem se trošku vyděsil a udělal pár kroků do zadu.

,,Neboj se. Nic ti neudělám. Ve škole mi příjdeš fajn" řekl a usmál se. ,,Ve škole?" zmateně jsem se na něho koukl. ,,Ano chodím do třídy která je níž než ta tvoje" usmál se. ,,Oh....aha" zašeptal jsem. ,,Nechceš si sednout?" zeptal se a ukázal na lavičku. ,,Klidně" řekl jsem a šel si sednout.

,,Jak se máš?" zeptal se Ni-ki. ,,C-celkem to jde" odpověděl jsem nejistě. ,,Ve škole i tady mi příjdeš smutnej. Tak se ptám. Jseš v pořádku?" zeptal se. ,,Jo...jsem naprostým pořádku" řekl jsem a začal se škrabat na ruce. On se koukl na mojí ruku. ,,Ty se sebepoškuzuješ?" zeptal se. Já ztuhl. ,,Co-cože?" zeptal jsem se ho.

,,To jde tak snadno poznat?! Vždyť se i Minnie a Sungie škrabají na ruce. A oni se ne sebepoškuzují. To vím. Oni furt nosí trička s krátkým rukávem" řekl jsem si v hlavě.

,,Ne jenom jsem se zeptal. Tak se nestresuj" řekl Ni-ki a usmál se. Já jenom kývl. Najednou k nám někdo přiběhl. ,,Ni-ki pojď už. Musíme jít" řekl nějaký kluk. ,,Dobře Jay. Tak někdy jindy Lixie" usmál se Ni-ki a odešel.

,,Aspoň chvíli sám prosím" modlil jsem se. A to jsem asi neměl dělat. Přiběhl ke mně Minnie. ,,Kde jseš bože?" zeptal se. ,,Hm?" zamručel jsem. ,,Pokud jsi špatnej z toho co řekl Minho. Tak si z toho nic nedělej. Minho to nějak zakecal že jste byli kamarádi z dětství ale rozhádali jste se" řekl Minnie. Já jsem nic řekl a objal ho.

,,Máš nějakou objímací náladu Lixie" řekl. ,,U tebe vždycky" usmál jsem se. Po chvíli jsem se odtáhl. ,,Takže jdeme?" zeptal se. Já kývl a šli jsme společně do chatky. Bylo slyšet že se tam někdo hádá. Hm Sungie s někým ale nevím kým.

Když jsme otevřeli dveře a vztoupili do chatky tak jsme mohli vidět. Jak Sungie a Changbin byli v sobě. No.....Sungie měl malou ránku na tvaři a na obočí. A Changbin ten měl rozseklej jenom ret.