1 Díl

53 3 0
                                    

"Mami! Za hodinu tam mám být!" popoháním mamku, která se jako naschvál rozhodla, že musí zrovna teď umýt nádobí. " To stíháme tak přestaň vyvádět " okřikne mě. Popadnu klíče od auta a jdu si tam odnést věci. Na tenhle tábor se těším už rok. Je to ten nejlepší tábor pro tanečníky do osmnácti let. Celé dva měsíce strávené tancem. Normálně je to tábor na dva týdny ale tenhle rok udělali speciální program. Jediná nevýhoda je, že tam nebude nikdo koho znám .
Mamka se už konečně rozhodla vzít mě na milost a šla se obout. Pak už jenom obě popadneme svoje kabelky s nejdůležitějšími věcmi a nastoupíme do auta.
V autě okamžitě zapnu rádio, hrají nějakou pro mě neznámou písničku . Momentálně mě to ale moc nezajímá. Jsem strašně nervózní z toho jaký lidi tam budou. Já nejsem moc odvážná, vždycky jsem se snažila být spíš nenápadná.
Tak doufám že tam zapadnu a nebudu stranou, to by asi moc příjemné nebylo.

" Naomi , jsme tady " strčí do mně jemně mamka , načež sebou polekaně trhnu a vyčítavě se na ní podívám " Musíme jít " pobídne mě a aniž by čekala na odpověď , vyleze z auta . " Jojo , už jdu " zamumlám a jdu jí pomoci s věcmi . Když už máme všechny věci vyndané , můžu se konečně rozhlédnout kolem . Stojíme mezi čtyřmi budovami , vzadu za nimi ale zahlédnu kus ještě jedné . Všechny vypadají docela dost luxusně , skoro jak vystřižené z katalogu , co se občas povalují v kadeřnictvích . Na budově co je k nám nejblíže visí nápis ZÁPIS ZDE --->>> " Tak jdeme ? " zeptám se mamky a v duchu se jenom modlím , že nepozná jak jsem nervózní . Mamka kývne a vydá se ke vstupu do budovy .

Uvnitř budovy je stůl a za ním sedí nějaká paní , která vypadá tak na 40 let ale nejsem si tím úplně jistá ,odhady mi moc nejdou . Mamka se hned ke stolu rozejde a já jdu hned za ní . " Vaše jméno ?" " Naomi Ross " " Ross .... A tady , jste v budově A , druhé patro pokoj číslo 41 . Tady máte informační brožurku a klíče , zbytek dostanete až u večeře . Ta se koná přesně v 19:00 v jídelně . Radím vám buďte tam včas . " vysype ze sebe paní na jeden nádech a začne se opět věnovat počítači . Mamka na mě zakroutí očima a strká mě zpátky před budovu . " Tak hodně štěstí " řekne a z oka jí skápne slza " Mami nebreč , je to jenom na dva měsíce " pokouším se jí uklidnit . Naposledy jí obejmu a vydám se na svůj nový pokoj.

Dojdu po schodech až do druhého patra . Po chvilce zkoumání cedulek zjistím , že můj pokoj je až na konci chodby . Otevřu dveře abych mohla projít do nového pokoje . Je celý sladěn do černo - bílé barvy . hned naproti dveřím je velké okno a z každé strany vedle něj je postel s nočním stolkem . Vedle dveří je skříň ,která je sice hezká ale moc prostorně nevypadá. Dál už je v pokoji jen odpadkový koš a ještě jedny dveře . Asi do koupelny , ale to teď zkoumat nebudu .

Posadím se na postel a než si stačím urovnat myšlenky do pokoje vběhne nějaká dívka . Asi moje spolubydlící " Čau já jsem Amanda . Ty jsi ? " " Naomi " " Jo , tak to budeme asi spolubydlící . Ty jsi tu poprvý ? " " Jo a ty ?" " já tu jsem už po třetí.Věř mi po týdnu tady budeš litovat že jsi sem jela , je to dost velká makačka ale zvykneš si . " Amanda sebou praští na postel a než se jí stihnu zeptat jak to myslí nasadí si sluchátka a začne si pobrukovat melodii písničky . To teda je číslo , pomyslím si a v duchu se zasměji . Radši si začnu vybalovat věci přeci jenom pak už na to nebude čas .

" Jdeš na večeři ? " zeptám se Amandy . " Jo jo už se zvedám " mrkne na mě a vyletí z postele jak namydlený blesk . Popadnu mobil a klíče od pokoje a vyrazím za Amandou která už je na cestě do jídelny . Automaticky si sedne ke stolu s číslem 41 a směrem ke mě pronese " Tady budeme sedět celé dva měsíce . "
Za chvilku si jdeme pro jídlo, máme špagety a nějakou limonádu. Jsem najedená docela rychle a tak už chci jít na pokoj. V tu chvíli kdy se zvednu do místnosti vejdou nějaké dvě paní. Jedna z nich je ta z rána, tu druhou jsem ještě neviděla. Zase si sednu a snažím se udržet pozornost na jejich vyprávění " Dobrý den, vítám vás na speciálním prodlouženém tanečním kurzu The Star budete se tady věnovat různým druhům tance baletem počínaje a moderním tancem konče. Požaduji od vás maximální snahu a koncentraci. Bližší informace vám dají jednotliví lektoři. První hodina vám všem začíná zítra v 9:00 přesně. Všichni se snažte být dochvilní, přeci jenom jste tu většinou hlavně proto aby jste se něco naučili. No a protože nemám ráda dlouhé proslovy, můžete jít. Poslední co vás asi může zajímat je to, že jsem vaše ředitelka a budu na vás dávat maximální pozor! " s těmito slovy se ředitelka zase obrátí a vyjde z místnosti. S Amandou jí během pár minut následujeme. Dorazíme na pokoj a jdeme si rovnou lehnout, budeme mít ještě dost času si pokecat.
Ciao
Moc se vám omlouvám za tak velkou prodlevu mezi díly. Upřímně řečeno měla jsem doma dost problémů a nějak nebyla na psaní nálada.
Teď už jsem zase zpátky připravená na vaše skvělé Comenty a ohlasy.
Jsem ráda za každou připomínku co máte, protože se chci zlepšit a doufám že vás to bude bavit číst čím dál víc.
Vaše Lucka :-*


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 28, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Léto které změnilo můj životKde žijí příběhy. Začni objevovat