2. kapitola

3 1 0
                                    

Je 6:06 a já nestíhám, v práci mám být v 7:20. Seběhla jsem schody dolů „ Mamii proč jsi mě nevzbudila?" Zeptala jsem se. „ je ti tři-a-dvacet a ty chceš po své mátce aby tě budila do práce?" Vysmála se mi. Neměla jsem co říct jen jsem na ni tupě hleděla. „ Na co čekáš běž se nějak upravit ať mi tam neuděláš ostudu." Zasmála se. Vyběhla jsem zpátky nahoru a šla se připravit. Na sebe jsem si vzala tmavě šedou sukni, svetr a přehodila přes to kabát, který mi byl nad kolena.

Je 7:25 a já jdu po chodbě do své nové kanceláře. Není nijak moc nobl, nebo aspoň ne jak ta matčina, ale je malá a útulná. Mám ji kousek od mé mamky.

Sedla jsem si za stůl, a vytáhla si papíry, které budu potřebovat na můj první meeting. Když jsem si vše připravila, tak jsem se rozhodla jít za mou mamkou do její kanceláře. „ Tak jak se těšíš?" Zeptala se mě. „ Jsem z toho docela nervózní" odpověděla jsem a napila se šálku kávy. „ Neboj vše bude probíhat v klidu, když já jsem měla svůj první meeting, tak jsem měla preklikávat prezentaci, a klikla jsem na něco špatně a vymazala jí. Naštěstí jsem to měla uložené na flešce, ale byl to docela trapas " zasmála se nad vzpomínkou. „ Díky teď jsem o něco klidnější" usmála jsem se. „ máš všechny papíry?" Zeptala se. „ ano připravila jsem si je, než jsem za tebou došla" odpověděla jsem. „ Dobře, ještě si to potom přečti aby jsis osvěžila paměť " nařídila mi. „ Ano šéfko" usmála jsem se a šla směr má kancelář.

S mamkou jsme už seděli v zasedací místnosti, a čekali jsme na ostatní. Docela dost mě zaskočilo když jsem viděla nově příchozího člověka. Jisung? Jo myslím, že tak mu řekl ten chlap v té restauraci. Podal si ruku s mojí mamkou, a následně se podíval na mě. „ Rád se s vámi znovu setkávám, Be- jak se jmenujete?" Podal mi též ruku. „ Bethany Lee " sdělila jsem s lehkým úsměvem, nebudu lhát trochu jsem se červenala „ Jisung Han" sdělil mi své jméno, úplně jsem zapomněla se na to zeptat i když už ho vlastně vím, ale o tom zas on neví. Sedl si naproti mě, a hned začali přicházet další lidi. Nějaká žena si sedla vedle něj, a nějak se dali do řeči, nejspíš je to jeho asistentka. Jméno tě ženy jsem se dozvěděla tak, že mamka za ní přiběhla a obejmula ji s ' Zdravím Agnes '. Když už byly všichni přítomní, mamka začala se svou prezentací.

„ Myslím si, že by jsme mohli najít nějakého lepšího dodavatele, mám známého, který se v tomhle odvětví vyzná " nabídl Jisung. Nebudu lhát celou dobu jsem ho po očku sledovala, vypadal tak dobře urgh. Měl na sobě černou košili s bílou kravatou, a kalhoty také černé, jeho vlasy byly zgelovane a ...

„ Bethany, vnímáš " zeptala se mě matka. Sakra to je trapas teď si všichni všimli že ho tu očumuju. „ Ano promiň, zamyslela jsem se nad něčím , co jsi říkala?" Všimla jsem si úšklebku od Jisunga, a taky toho že se na mě dívalo nejméně 8 dalších lidí Uh. „ řekla jsem, že bys mohla být modelka na té přehlídce, přece jen máš nějaké ty zkušenosti" mrkla na mě. Jen jsem kývla a dělala jsem, že tam nejsem.

„ děkuji za pozornost, mějte se hezky " mamka ukončila schůzy a loučila se, se svými známými, a nějak se tam usmívala na Georga ( její 'kamarad' a taky 'kolega' ). Já tiše řekla nashledanou a šla z místnosti, směr bufet, koupit si kávu. Vešla jsem do výtahu, když v tom někdo začal volat mé jméno. Byl to Jisung Han, vešel za mnou do výtahu a vydechl „ Omlouvám se, jen jsem se chtěl zeptat na váš kontakt, abych vás mohl nějak kontaktovat, kvůli pracovních záležitostech" řekl hned po tom co popadl dech. „ Jo uhm telefoní číslo bude stačit?" Zeptala jsem se. „ ano bude" usmál se. Usmívala jsem se jak kdyby mě pozval na rande. Podal mi svůj mobil abych mu tam naťukala sve číslo. Dala jsem mu ho zpět, a zmáčkla tlačítko patra, kam se chci dostat (1). „ Děkuji " . Poděkoval. „ Nemáte zač pane Hane" (🥹) řekla jsem to co jsem si myslela vždyť jsem jen ráda, že budeme v kontaktu. „ Doufám že to nevyzní neslušně, ale nechtěla byste si semnou tykat? Přeci jen jsme skoro ve stejném věku." Podotkl. „ Ano, budu jen ráda" odvětila jsem, hned po té jsem vyšla z výtahu. „ Měj se Bethany"

„ Ahoj" mávla jsem a utíkala jsem do bufetu, konečně pro svou kávu. Vzala jsem si kávu do své kanceláře, usadila se za počítač, a dala se do práce. Odepsala jsem na emaily, a dívala se na nějaký byty. Mám v plánu se stěhovat do svého, přeci jen už bych mohla.

Našla jsem apartmán, přímo tady v seoulu, je 35 min od firmy a 20 min od mamky. Zaslala jsem mail o to tom že mám o apartmán zájem, a vrátila se zpět ke své práci.

Je 16:45, a já právě odjíždím z práce domů. Řekla bych že první den v práci byl docela náročný, ale tím že už tam mám známé, a často za mnou chodila Lia a povídali jsme si to uteklo docela rychle.

Byla jsem nakoupit na večeři, a teď jí jdu dělat. Budu dělat rizoto, je to rychlé a dobré. Hned jak jsem do vařila, jsem uslyšela zámek. Mamka zrovna přišla domů, a slyšela jsem, že není sama. Smála se na celý kolo, vešla do kuchyně „ Bude s námi na večeři George nevadí?" Optala se. „ Né vůbec, dělala jsem rizoto posaďte se naberu vám." George je fajn jde vidět že má mamku rád a i ona jeho. Akorát mě už štve že spolu ještě nejsou, znají se dlouho a randí spolu taky nějaký ten pátek.
Nabrala jsem jim jídlo a usadila se naproti nim. „ Snad vám bude chutnat dělala jsem to docela na rychlo, tak snad jsem to nepokazila." Všichni jsme se pustili do jídla „ Máš to výborné Beth" pochválil mě George, mamka kývla že taky souhlasí. „ díky "

„ Jaký máš pocit z prvního dne?" Optala se mě mamka. „ Jo bylo to docela fajn, jo ještě k tomu jsem narazila na inzerát ohledně jednoho mega pěkného apartmánu tady v Seoulu" oznámila jsem. „ Vážně a kde přesně je?" Zeptala se mamka. „ 35 minut od firmy" kývla. „ Tobě se líbí Jisung?" Zakuckala jsem se, Goerge mi podal skleničku s vodou. „ Cože, kde jsi na to přišla"

Tenhle příběh mě mega baví, snad to tak bude i nadále. Nebojte už píšu další kapitolu do předešlého příběhu.

chance or fate? Kde žijí příběhy. Začni objevovat