4.

507 6 0
                                    

Co to kurva bylo řeknu si pro sebe skolím se na zem a začnu brečet ani nevím jestli brečím štěstím smutkem neví ale jak mě polibky cítila jsme se tak dobře a tak v bezpečí. No rozhodla jsme s jít zpátky Za klukama ale Petr tam nebyl.
_______________________________

Už to je měsíc co jsem se s Petrem políbila a nic moc se nestalo našla jsem si práci v klubu s Markem jsme se přestěhovala ke klukům takže teď bydlíme všichni spolu a s Petrem se od tě události moc nebavím ani nevím proč prostě se mnou nemluví ale tak co se dá dělat. No a teď zpátky do přítomnosti.
Pravé se chystám ven, jdu s holkama na oslavu od jednoho kamoše. Slyším zvonek a dojdeme ze to jsou holky
"Běžte prosím někdo otevřít" zařvu na kluky
Někdo šel otevřít a vidím jak jde směrem ke mě
"Čekají tam na tebe nějaké dvě holky" řekne Petr
"Jo já vím, řekneš jim ať jdou dam prosím" odpovím mu a podívám se na něho
"Jo jasně" řekne a jde za nima
_______________________________
Pohled Petra
"Mate jít dal" řeknu a chci se otočit a jít do svého pokoje
"Počkej nejsi ty Petr?" Zeptá se jedna z holčin
"No Jo jsem, proč?"zeptám se trochu nechápavý pohledem
"No Sára nám o tobě hodně vyprávěla" co ze?!
"Ahaa no tak to jo" řeknu a chci jít kni do pokoje ale u prostřed cesty se otočím a řeknu si ze se ji na to zeptám později
_______________________________
Pohled sáry
"No ahooj" pozdravil se s holkama když vychází do mého pokoje
"Caukyy" pozdravy najednou
"Hele ten Petr je fakt hezky je přímo jak jdi ho popsala" řekne Terka a zasměje se
"No to máš pravdu ale nevim proč byl tak zařazeny když jsem mu řekla ze si nám o něm říkala" řekne Eliška a ja se na ni otočím jak na vraha
"Co jíš mu to kurva řekla?!" Trochu na ni vyjedu
" nic jenom to ze jsi nám o nem říkala ale tak říkala jsi nám o všech tak jsem myslela že to bude vpohodě" no to teda není
"Ty jsi dememt fakt" řeknu a dal se chemiků malování
"No tak jsem hotova můžeme jet" řeknu asi po 15 minutách
"Ok tak jdeme jinak přijdeme pozdě" zasmeju se Terka a jdeme si oblíkat boty
"No tak to bychom nebyly my" řeknu a začneme se smát
"Tak my jdeme" zavolám na kluky ať ví i když asi nevnímají ale jak hledám klíče v kabelce abych mohla zamknout tak si všimni jak ke mě jde Petr
"Dávej na sebe pozor" řekne a dá mi pusu do vlasu to mě trochu překvapí ale nedělám si s toho nic
" Jo neboj" řeknu a usměju se na něho on mu úsměv obětuje zpátky a já zabouchnu dveře
"A pak ze spolu nic nemáte" řekne Eliška a s terkou se začnou chichtat
"Vy jste dementi fakt" řeknu a jdeme směrem ven do auta jedeme na oslavu ________________________________________________________________
No takže zdraví vás doufám ze se vam tahle kapitola líbila je docela o ničem ale snad nevadí 🫶🏼

Navždy| stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat