Už není úniku

29 2 2
                                    

Pov Taehyung

Ani nevím jaké jsem měl pocity. Už jsem byl informován o tom že si svých deset dní v Itálii budu užívat s Jungkookem a to mně dělalo radost, ale stejně se mi tam nechtělo.

Měl jsem všechno nachystané a byl jsem připravený k odjezdu. Na mém výrazu bylo vidět že zrovna dvakrát nadšený nejsem ale můj otec se i přes to všechno nezapomněl v autě zeptat ,,Máš všechno a hlavně dobrou náladu" zasmál se, a já si v hlavě utvořil plán na neprokouknutelnou vraždu. Vyjeli jsme a celou cestu ani jeden z nás nepromluvil. Pak se otec ale ozval.
,, Tae můžu tě o něco ještě poprosit"
,,No o co" odvětil jsem trochu hruběji než jsem měl v plánu.
,,Mohl by jsi toho Jeonova syna nechat být, alespoň těch deset dní co spolu budete trávit" řekl táta prosebným tónem.
,,Tak to ti nemůžu slíbit" úšklíbl jsem se. ,,A hlavně mi teď ještě řekni dvě věci. Jungkookie si snad stěžoval?" Řekl jsem udiveně ironickym tónem.
,,To ne ale sám vidím že jsi si na něj dost zasedl a ten kluk ti snad nic neudělal ne,, řekl otec frustrovaně.
,,To ne ale to by jsi nepochopil tati" ušklíbl jsem se. Otec jen zakroutil hlavou.
,,A ještě jedna věc, co jsi myslel tím trávením společného času?"
,,No Taehyungu vím že se ti to nebude líbit ale vzhledem k nedostatečnému množství pokojů... asi budeš muset být s Jungkookem nebo jak že se to jmenuje. Dal bych tě jinam ale on je jediný muž nejblíže tvému věku který s sebou nemá manželku takže mi nic jiného nezbývá" po jeho slovech se mi rozzářily oči.
,,Ale to vůbec nevadí tati. Naopak se mi to dost zamlouvá, rád strávím dovolenou s Jungkookem na pokoji. Alespoň se trochu víc... sblížíme" otec se k tomu nevyjádřil jen "nenápadně" protočil očima a vystoupil z auta.

Když jsme došli do letištní haly hned jsem se snažil Jungkookiho vyhledat očima a povedlo se. Zase tam stál s ní a objímal ji... hnus. Když mě zaregistroval něco jí šeptal ale to mě už vůbec nezajímalo, hned jsem si to vykračoval k nim. Nevypadal nadšeně což nechápu, kdo by se nechtěl koukat na můj krásný obličej.
(Samozřejmě chápu nesnáší 😉)

Neodpustil jsem si urážku té krávy vedle něho... nesnáším ji bože. Proč ona je mu tak blízko, proč se jí tak dotýká, proč se na ni tak usmívá, proč ji má tak rád, PROC TO NEMŮŽU BÝT JÁ...
Takhle nesmím přemýšlet, prostě nesmím.

Když jsem ji nazval ,,Kurvičkou" viděl jsem jak se Jungkookovi zvedl žaludek. Zastal se jí, jak jinak samozřejmě. V tu chvíli mě ale napadl dokonalý plán. Budu ho provokovat tím že budu jet do ní, chci aby žárlil a uvědomil si že nechce ji ale mě.

Po našem rozhovoru na letišti jsem měl dobrý pocit, dařilo se mi ho naštvat tím že jsem naznačil že bych jí přefikl. Ten pocit ve mně ale nezůstal dlouho, začal jsem si uvědomovat že se usilovně snažím donutit žárlit MUŽE, já o ni ani trochu nestál a to mě děsilo. Byla přitažlivá přesně můj typ (dříve) ale já jsem toužil jen po něm. Nechtěl jsem se dotýkat jí... ale jeho, nechtěl jsem líbat jí... ale jeho, nechtěl jsem prožívat zbytek svého života s ní... ale s ním. Chtělo se mi brečet a žaludek se mi nepříjemně stahoval. Z tohohle mého vnitřního zhroucení mě probudil až můj otec který mi drkl do ramene s tím že letadlo tu za chvíli bude. Všechny tyhle myšlenky jsem zahnal a šel se připravit na přílet letadla.

V letadle jsem na Jungkooka koukat nemohl byl jsem s tátou v první třídě. Ale i přes to jsem celý let prospal. Poté jsme jeli autobusem až tam kde budeme bydlet a já ho celou cestu sledoval. Nevěděl jsem zda ho víc nenávidím nebo jsem jím posedlí, jediné co jsem ale věděl bylo to že se moc těším az uvidím jeho obličej po tom co se dozví že budeme mít pokoj spolu. Nemohl jsem se dočkat.

Byli jsme na místě a všichni se hrnuli z autobusu ven. Poté jsme čekali již v našem kempu na rozdělení pokojů. Rozhlížel jsem se po pláži a zavadil pohledem o slečnu která prodávala ve stánku se zmrzlinou. Navázal jsem s ní oční kontakt a ona se usmála, zastrčila si pramen vlasů za ucho a mrkla na mě. Usmál jsem se na ni a otočil se zpátky čelem k hotelu.

Chtělo se mi křičet, nechápal jsem co se se mnou za poslední 3 roky děje. Vždy jsem měl rád ženy nebo teda spíše spával a chodil jsem jen se ženami, ale poté se ve mně něco zvrtlo. Když mi bylo čerstvě 20 byl jsem se svými přáteli v klubu, pilo se a slavilo a já se alkoholu samozřejmě nevyhýbal. Byl jsem tam s Jiminem, Yoongim a pár dalšími lidmi které jsem neznal tak dobře. Samozřejmě že po pár panákách a drincích se Yoongi s Jiminem rozjeli a strkali si jazyky až do krku. Potom co vypadali že si to rozdají přímo na stole sem jim dovolil odejít protože to co by se jinak stalo jsem vidět nepotřeboval. Když odešli seděl jsem na baru sám a nějaký neznámí kluk mi poslal drink. Byl roztomilí a v té opilosti mě hrozně přitahoval. Chvíli jsme flirtovali a potom jsme skončili v hotelu kousek od baru. To byl vlastně můj první sex s klukem. Před tím než se tohle stalo jsem měl asi 3 přítelkyně a abych byl upřímný v posteli to prostě neklapalo. Vždy jsem se musel opít nebo se něco vzít než jsme šli na věc protože jinak bych ho nepostavil. Ani jedna z nich mě nedokázala vzrušit, ale co si pamatuji z mé opilé noci, ten mladík to zvládl už v tom klubu. Když se ta noc stala zkusil jsem to znovu s jiným mužem a to za střízliva. Byl to můj spolužák z vysoké (kterou jsem mimochodem nedokončil) a zase to šlo a užil jsem si to tak 10× víc než s jakoukoliv holkou kterou jsem kdy měl. Začal jsem být zmatený a ženy mě poté přestaly jakkoliv přitahovat. Už jsem nedokázal pomyslet na sex s ženou a vyloženě se mi až hnusil. Byl jsem zoufalí já přeci nemůžu být gay a taky jsem si to do dnes nepřiznal. Stále se snažím flirtovat a spát se ženami ale nejde to. Ano to flirtování jde ale jakmile se má stát něco víc udělá se mi zle. Takhle jsem si přitáhl domu nějakou holku z klubu a i když se snažila jak to šlo nepostavil se, nakonec jsem ji odbyl s tím že to není mnou ale jí a ona odcházela ubrečená z mého bytu. To bylo naposled co jsem to zkoušel. Pak jsem si prostě uvědomil že to nejde a že to zkoušet nechci že se mi to nelíbí. Teď je to 6 měsíců co jsem naposledy s někým spal, a když jsem měl toho kluka pod sebou a dělal mu všechny ty nekřesťanské věci představoval jsem si že je to Jungkook. Také jsem nechtěně vykřikl jeho jméno při mém vrcholu a byl to celkem trapas co si budem. No prostě stále si to nedokážu přiznat ale asi jsem gay... A od doby co znám Jungkooka jsem si tím stále víc a víc jistý.









Ahojkyyy, je tu další kapitola. Jen bych vám chtěla říct že kapitoly bych chtěla vydávat 2 týdně a klidně i více. Můžete napsat do komentářů jak se vám to zatím líbí a co si myslíte že se bude dít dál🤭
Taky přeji všem ženám krásný MDŽ a love u all💋🎀

L'inizio di qualcosa di belloKde žijí příběhy. Začni objevovat