Nebesa

10. Šikana od Jessiky

Každé prázdniny jsem jezdila na tábor k moři. Byla jsem daleko od mě známého prostředí, od kamarádů, od rodiny. Poprvé jsem byla na tři týdny v Řecku. Byla jsem ještě hodně malá, bylo mi asi devět let, a byla jsem mezi jak se říká - svými. Kamarádila jsem se se všemi a všichni se kamarádili se mnou. Prostě to byli užité prázdniny. Jela jsem pak podruhé. To mi bylo třináct a jela jsem opět na měsíc do Řecka. Viděla jsem nějaké známé tváře, které byli v mém oddíle a byla jsem za ně ráda. Seděli jsme spolu v letadle a domlouvali se nad tím jak budeme spolu na pokoji. To se nám však nepovedlo, vedoucí rozdělovala kdo bude na jakém pokoji a s kým. I přes to moje kamarádky byli ubytovány spolu a já skončila se třemi holkami. Sofií, Annou a Jessicou. Jessica se na mě už tehdy tak zvláštně usmívala a dokonce si hned zabrala postel vedle mě i když Sofie a Anna byli její dlouholetté kamarádky. Měli jsme nejluxusnější pokoj ze všech pokojů co v areálu byli a trávili jsme v něm hodně času. Po pár dnech pobytu jsem zjistila, že Jessica je mezi všemi hodně populární, kamarády měla mezi staršími, mladšími i mezi lidmi našeho věku. Hodně si na pokoj brala svoje "lidi" z jiných oddílů a jeden z nich byl nepříklad Adam. Po týdnu mi Sofie řekla, že se Adamovi líbím, já byla naivní a věřila jí to. Denně jsme chodili na pláž a Sophie za mnou jednou přivedla Adama. Culila jsem se na něj.
,,A-ahoj.." Nervózně jsem zakoktala a reakce na můj pozdrav byl Adamův smích. Adam odešel s vysmátým obličejem za skupinkou lidí a já si mezi nimi všimla Jessiky a Sofie. Vrhali na mě pohledy a v tu dobu mi došlo, že mě pomlouvají, vysmívají se mi a že to po zbytek ubytování může vyústit i v šikanu. Doufala jsem, že to skončí, ale měla jsem pravdu, bohužel se to stupňovalo. Snažila jsem se z pokoje utéct jak to jen šlo, chodila jsem na ranní běh, potají jsem chodila na večerní či noční procházky, falšovala jsem zvracení či další nemoci abych byla co nejdéle na marodce a nebo jsem volný čas prožívala na pokoji s kamarády. Jessica tento volný čas alespoň na půl hodiny věnovala těm nejmenším dětem a jednoho dne si od nich přinesla vši. V její hlavě se zrodil plán jak mě zesměšnit ještě víc. Trávila se mnou čas a další den jsem vši měla taky. Jessica mi vyměnila šampon za sprchový gel a hlavně začala její diktatura. Dohlížela na mě když jsem si čistila zuby či myla vlasy, všude rozšířila, že vši chytla ode mě, začala mi říkat "Špinavá veško", prostě udělala maximum pro to aby to mohla svést na mě, zesměšnit mě a udělat ze sebe chudinku. Vši jsem měla nejdéle ze všech a naše vedoucí oddílu z toho byla zmatená, šla se tady podívat na můj šampon a poté zjistila, že si celou dobu vlasy myji se sprchovým gelem. Řvala na mě a nadávala a já před ní jen tiše břečela. I když jsem se jí pak v soukromí snažila celou situaci vysvětlit tak nevěřila jelikož k Jessice měli všichni bližší a pozitivní vztah. Vedoucí jsem to stále opakovala a když už nemohla vydržet moje a mojí matky, které jsem danou situaci po telefonu vysvětlila a máma ji řešila na dálku, stížnosti, tak se hodila marod a řešení nechala na ,,společné komunikaci". Pobyt měl po pár dnech končit a jednou na večer mi volala máma.
,,Co je to jako za holku ta Jessica? Co si myslí vůbec?? Kráva fakt." Byli hned po pozdravu její první slova.
,,No.. asi to neřeš." Sklesle jsem ji odpověděla natož byla v máminých slovech slyšet radost. Zpozornila jsem.
,,Už to řešit nebudu, protože jsem to vyřešila. Volala jsem řediteli turnusu a řekla jsem mu celou situaci a dozvěděla jsem se, že v tom nejsi sama. Na každém turnusu šikanovala jednoho člověka, na kterého si zasedla a víš co mi ředitel řekl? Že to budou řešit a že je velká pravděpodobnost, že bude mít zákaz jezdit na všechny tábory." Odpověděla. Doslova se mi rozzářili oči. Byla jsem ráda, že se snad už nikdy nikomu nestane šikana od Jessiky.
Peklo po pár dnech skončilo. Byla jsem konečně doma. Přemýšlela jsem zda jet znovu a nakonec jsem další rok opět jela s kamarády, kteří byli se mnou v oddíle. V Řecku jsme se potkali s turnusem, který právě odjížděl. Sofie zrovna odjížděla, vyhlídla si a pohladila mě po vlasech.
,,Ahoj veško." Řekla Sofie výsměchem. To bylo naposledy co mi Jessicu někdo připomněl. Teď už o ní přes své kamarády vím jen to, že dál šikanuje, tentokrát svoje spolužáky a že na tábor se už nikdy nepodívá.