Je mi čerstvě osmnáct. Myslela jsem, že v osmnácti budu mít spoustu známostí a kamarádů. Že budu mít soukromí a hodně zodpovědnosti. Že se zbavím lidí, kteří mě štvou, a věcí, které mě štvou. Ve skutečnosti jsem však změnila jen svou osobnost a zapomněla na své staré já. Až jsem si uvědomila, že jsem ve třetím ročníku střední školy, a už si nepamatuji, jak probíhal první ročník, ani základku. Ten bod zlomu nastal ve druhém ročníku. Předtím jsem byla taková chodící koule, snažící se oblékat do černých mikin a elastiků. Měla jsem hnědé vlasy po ramena, do kterých se skrývaly blonďaté proužky. Nosila jsem jenom řasenku a nechala jsem beďáky, aby se projevili. Už nevím, jak jsem se chovala, pravděpodobně jako nějaké NPC. Ve druhém ročníku jsem objevila "zajímavé lidi", kteří každou sobotu chodili do Stromovky, a našla jsem si mezi nimi spoustu kamarádů. Musela jsem se tedy oblékat stejně jako oni - černé oblečení zůstalo, jen se změnil styl oblékání, a mezi make-up se přidaly oční linky, tvářenka a rtěnka. Co se týče vlasů, nechala jsem si je přebarvit na modročernou. Díky podpoře kamarádů se mi dokonce podařilo i zhubnout, chodila jsem plavat a vážila asi 70 kg. Pak mě ale všichni nějak opustili, sebevědomí klesalo a já ho doplňovala především sladkým jídlem. Během roku jsem nabrala zpátky na původní váhu. Můj vzhled se měnil - vlasy dostávaly nové barvy, přirostla jim i ofina, make-up jsem používala stále více, cítila jsem se díky němu lépe, a styly oblékání se stále měnily. Na začátku roku 2023 jsem si ale všimla, že moje oblíbené kraťasy jsou mi nějak těsné. Neviděla jsem, že jsem přibrala, ale že se mi zvětšilo břicho. Jasně, že z toho obviňuji své břicho, koneckonců mám už od dvanácti let problém se svléknout před kýmkoliv do plavek. V té době jsem dostávala podporu jen od maminky.
"Co třeba zkusit nějakou tu dietku?"
"Ale já chci zhubnout hned! S dietou to bude trvat hrozně dlouho!"
"Tak co nějaké keto a k tomu nějaký sport?"
Maminka mě v dietě nenechala samotnou a taky si koupila balíčky na všechny tři kroky diety. Chodili jsme spolu do fitka a plavat. Čas plynul, já hubla a měnila se. Hodila jsem staré já za hlavu a přestala se bát vyjadřovat se, jak ve škole, tak kdekoliv mimo ni. Stala se ze mě blondýna a vyměnila jsem své toxic friends za true friends. Ani jsem si toho nevšimla, až byl květen, zhubla jsem 25 kg. Pořád ale nejsem spokojená, dokud budu mít velké břicho, tak budu bojovat, sportovat a nevzdávat se. Přestala jsem si dělat většinu make-upu, cítím se bez něj lépe, a nemyslím na své staré já. Přestala jsem se zahalovat do oblečení, cítím se bez něj lépe, a nemyslím na své staré já. A ty moje kraťasy - padají mi, ale až zmizíš, bříško, tak budu žít úplně jinak, budu žít volně.
ČTEŠ
Nebesa
CasualeTato kniha vznikla kvůli mému maturitního individuálnímu projektu, který musím splnit abych odmaturovala. Rozhodla jsem se, že budu psát knihu a budu moc ráda za všechny recenze a zpětné vazby. Jeden z hlavních cílů mého projektu je napsat deset pov...