,,Co ty o tom víš?"
,,Rozhodně víc než ty."
Ráno jsem se probudila s daleko lepším pocitem. Cítila jsem se mnohem lépe než bývalých pár dní. Možná mi náladu zlepšila včerejší návštěva Petera. Stále jsem byla naštvaná a smutná za Lauru, ale nemohla jsem nic dělat. Klidně ať mi říkají, že nemám city, ale vybrečela jsem se. Vybrečela jsem se, vypnula jsem na nějakou dobu své city a své vnímání a už bych se k tomu nechtěla vracet.
Se svými pocity jsem se vydala do školy...nebo spíše mě Jackson vyzvedl a jeli jsme společně do školy.
,,To jako vážně?" otočila jsem se na něj s nevěřícím pohledem.
,,Uhum." přikývl hlavou a sledoval cestu, zatímco jsem pokračovala se sledováním jeho obličeje, zda mi nelhal.
,,Scott?" pokračovala jsem s výslechem, protože jsem naprosto nevěřila ničemu, co mi Jackson právě říkal.
,,Ano McCall." potvrdil má slova s ne moc velkým nadšením.
,,Kecáš. Nevěřím ti." vyskočilo ze mě, když jsem se opřela o sedadlo a založila si ruce na hrudi. ,,Scott nedokáže pomalu ani chodit rovně, jak mu mohl jít bowling?" přemýšlela jsem nahlas.
,,Kdyby ses chovala jako moje nejlepší kamarádka, nevykašlala se na mě a šla by jsi tam, viděla by jsi to na vlastní oči." pomalu jsem otočila hlavu jeho směrem, než jsem na něj nakrčila oči a pozvedla obočí.
,,Snažíš se mě emocionálně vydírat?" nadzvedla jsem obočí ještě víc do čela. Jenom jsem viděla jeho zakoulení očí, než se na mě na chvíli otočil s lehkým úsměvem.
,,Funguje to?" zeptal se a otočil hlavu zpátky směrem k cestě.
,,Ne." zněla moje odpověď, která byla následována jeho odfrknutím, než podřadil na řadící páce.
ČTEŠ
Ztracená ve své mysli (Derek Hale)
Fanfiction1. díl Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice přežila, ale stále sebou nese následky jak fyzické tak psychické. Život jí nezlehčuje ani její adoptiv...