1. díl
Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice přežila, ale stále sebou nese následky jak fyzické tak psychické. Život jí nezlehčuje ani její adoptiv...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Dostal ses do zapeklité situace. Pár týdnů tady nejsem a najednou ti tu lítají, jak by řekla Lexie, ještěrky, senilní psychopati a ty děláš vlkodlaka z každého puberťáka, co má komplex méněcennosti."
,,Promluvil ten, co sám proměnil puberťáka zamilovaného do lovce a puberťáka, co běhal nahý po lese a teď ho všichni mají za místního pošuka. Jestli chceš moralizovat, měl by jsi začít nejprve u sebe Petere."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ne tati já k ní nejdu." kroutila jsem hlavou, když mě táta přemlouval, abych šla ke školní psycholožce. ,,Nejsem pošuk." založila jsem si ruce na hrudi.
,,Nešla by jsi tam, protože je s tebou něco špatně Lexie." nadechl se skoro až vyčerpaně. ,,Stiles tam taky chodí. Oba dva jste si prošli něčím, co jsem nikdy nechtěl." vydechl. Cítila jsem se provinile.
,,Nebyla to tvoje chyba tati." zakroutila jsem hlavou. ,,Nikdo jsme do poslední chvíle nevěděli, že to byl on." zamumlala jsem. ,,A nikdo z nás nemohl tušit, že se objeví na stanici. Nebyla to ničí chyba, jenom jeho." promluvila jsem. ,,Co tvoje hlava?" zeptala jsem se. Matt ho tu noc praštil pistolí do hlavy a byl kvůli tomu chvíli v bezvědomí.
,,Je to dobré." usmál se, ale já jsem mohla vidět tu bolest a zranitelnost v očích. ,,Zvaž to alespoň." vrátil se zpátky k naší konverzaci o psycholožce. ,,Pomohlo by ti, kdyby ses svěřila někomu jinému."
,,Jestli se někomu svěřím, tak to rozhodně nebude školní psycholožka." zakoulela jsem očima. Nehodlala jsem se svěřovat komukoli ve škole. Ne, dokud byl hlavou školy Gerard Argent. Nikdy jsem nemohla vědět, jestli by si to nechala pro sebe, nebo jestli by mu to řekla. Vytáhla jsem si z kapsy telefon a podívala se na čas. Měla jsem v plánu zajít za Derekem po tom, co jsem ho naposledy viděla na stanici. Musela jsem mu říct o Peterovi. Musela jsem mu říct, že byl Peter naživu a že se tady někde po Beacon Hills potuloval. ,,Hele tati, budu muset jít." usmála jsem se na něj omluvně a vyšla z kuchyně k hlavním dveřím domu.
