Ve škole jsem se upřímně modlila ,abych si našla nějakou kamarádku,protože jsem na bývalé škole žádný kamarádky neměla. Buď mě ignorovali nebo jsem byla terčem posměchu. Prostě to nebyl žádný med.
Právě jsem odepisovala mamce ,když jsem do někoho narazila. Začala jsem se dotyčnému horlivě omlouvat a pohled jsem měla stočený k zemi. Když jsem se na něj podívala (ano byl to kluk) jen tam stál a koukal na mě s pokřiveným úsměvem na tváři. Teď jsem si uvědomila jak je krásný. Byl vysoký,měl svalnatou postavu,hnědovlasý s lehce vlnitýma vlasama a oči měl tak modré až jsem se v nich ztratila. Na sobě měl obyč bílé tričko a černé džíny. ,,Haló země tě volá" asi jsem na něj musela dlouho zírat. ,,c-c-co?" zakoktala jsem ,,Nic jen jsi na mě asi dvě dobrý minuty zírala" řekl mi s pobaveným úšklebkem na tváři. Do tváře se mi okamžitě nahrnula krev a já sklopila pohled k zemi. V tu chvíli zazvonilo a ještě se mě stihl zeptat ,,Uvidíme se ještě někdy?" ,,možná" a běžela jsem na první hodinu. Měli jsme angličtinu,sedla jsem si do poslední lavice a snažila se být nenápadná. V polovině hodiny někdo zaklepal , stál tam ON
Hi guys!!
Tohle je moje první povídka na wattpadu,vím, že je to hrozně krátké , ale snažím se toho napsat co nejvíc. Teď je to docela nuda,ale budu se snažit.
Každý vote nebo komentář potěší , a protože je to moje první povídka pište mi prosím co bych mohla zlepšit. :)
Sarah
P.S. Nechtěla jsem napsat slohovku. #sorry :DDD
