První a poslední rána

Nečekaná návštěva

Je půl sedmé a budík na mobilu už mě asi 10 minut upozorňuje na to, že spánek už skončil a teď je na řadě zase realita. Ale já budík jen zase odložím a dál polehávám, ale spolubydlící hned jak zazvonil budík, vstala a už stojí u zrcadla. Nechápu, proč vstává tak brzo. Kvůli tomu abych se dobře namalovala a vypadala jak... Kdo ví. Radši budu dál spát než vstávat kvůli make-upu a bůh ví kvůli čemu všemu ještě.

Sedm hodin, a já se teprve pomalu vyhrabávám z postele. Za 15 minut jsem připravená vyrazit do školy. Cesta mi netrvá nijak dlouho, pouhé tři minuty chodbou, která vede z intru přímo do školy. To je asi jediné pozitivum co jsem tu našla. No a ještě jedno by se tu našlo, ale na to si musím počkat, až skončí škola. První hodina, čeština. Super. Zrovna nám učitelka zadává seminární práci, kterou jí odevzdáme na konci dubna. Tak to je ještě dost času, když je začátek září. Typická já na vše je dostatek času. Zvonek. Mé vysvobození ale jen na pět minut než začne další hodina. Takto si musím ještě odsedět dalších pět hodin.

Konečně zvoní a učitelka pokyne, že už můžeme jít. Ani se neobtěžuju dávat si pozor na ostatní a vyletím ze třídy jako střela a utíkám dlouhou chodbou na pokoj. Tašku odhodím na postel, převléknu se a mířím do malé posilovny co je na intru úplně dole na konci dlouhé tmavé chodby. Otevřu dveře, rozsvítím světla a podívám se na malou posilovnu, kde je pár trochu už rezavých strojů, několik činek, ale mě zajímá jen to, co visí ze stropu. Boxovací pytel. Taková moje odreagovačka a vypnutí reality, škoda že jen na chvíli, ale i tohle mi stačí. První rány jsou jen na rozehřátí, a hned poté do toho přidávám i kopance a dávám do toho všechno, až úplně ztratím pojem o to, co se kolem mě děje. V menším okně co je u stropu malé místnosti mě někdo pozoruje, ale po chvíli odejde. Třeba to byl jen někdo, kdo náhodou šel kolem. Pokrčím rameny a chystám se pytli uštědřit další ránu, ale v tom se rozrazí dveře a v nich stojí kluk. Na první pohled ho nepoznávám, ale po chvíli mi cvakne. Adam.

Ahoj, po hoodně dlouhé době přidávám 1. díl mého prvního příběhu. Tak snad tam nejsou nějaké extra hrubky. A hlavně ať se vám to líbí. Vote a komentář vždy potěší :)