Jaro je tady a já cítím vůni šeříků a posekané trávy.
Ztrácím všechny mé obavy
a věřím v lepší zítřky.
Procházím pomyslnými dvířky
z depresivní zimy do jara.
Veškeré mé úsilí a snaha
bojovat s kratšími dny
a nezbláznit se při vstávání do nejisté tmy,
odešla se zimou.
Koukám na blankytnou oblohu,
která mě uklidňuje.
A já vím, že mohu
dělat cokoli co chci,
bez špatných pocitů a viny,
které mě ovládaly hlavně v noci.
Vylézám z mrazivého úkrytu
Plná radostných pocitů.
Těším se na louku plnou květin.
Plnou vlčích máků, jetele a kopretin.
Na vše, co je s jarem spojené.
Zimě značně vzdálené.
Slunce mě pálí do tváře,
tak jak to má být na jaře
a svými paprsky,
tak nějak přátelsky,
Objímá svět.
Vnímám zpěv poletujících ptáků,
jak bez rozpaků,
na obloze bez mraků,
mají svými barevnými křídly.
Jemný vánek mi čechrá vlasy.
Vzpomínám na staré časy.
Na všechny ty krásy,
mého života.
