69.

222 8 6
                                    

Došlo mi že se mi vlastně vůbec nelíbí kam tenhle příběh směřuje takže sledujte můj pokus to napravit😆

Po chvíli přišel Snape, chvíli jsme se na sebe jen dívali, odpoutal mě a nakonec přeci jen promluvil. ,,Omlouvám se. Máš pravdu, jsem sobecký a to co ti dělám je neodpustitelné. Mrzí mě to Clair ale nevím jak být lepší." Vstala jsem a přiblížila jsem se k němu. Zadívala jsem se mu do očí, myslí to vážně. Opatrně jsem ho vzala za ruku. ,,Už jen to že litujete svích činů dokazuje že máte šanci být lepší. Půjde to jen se musíte vyrovnat s tím co bylo a snažit se myslet a brát ohledy na ostatní. Dokážete to když budete chtít. Pomůžu vám." ,,Jak je možné že jsi ochotná mi po tom všem pomoct?" ,,Vzala jsem si vás, sice proti své vůli ale nemůžu od toho jen tak utéct. I kdyby jste mě vy nechal, Brumbál ne. Nezbívá mi než se pokusit o to aby to nějak fungovalo. Krom toho, vidím ve vás potenciál a za tu dobu jsem si k vám vytvořila citovou vazbu i když z hodně špatných důvodů."

Dream Girl-Severus Snape FanficKde žijí příběhy. Začni objevovat